Koupání v moři patří k nejoblíbenějším radovánkám na dovolené. Skotačení ve vodě se ale rychle může změnit v horor. I zkušeného plavce může strhnout zpětný proud, pod hladinou navíc číhá řada nebezpečných živočichů.
Češi dovolenou u moře milují. Nenajde se snad nikdo, kdo by alespoň jedno léto nestrávil na pláži s vlnobitím za zády. Většina turistů se na moře dívá jako na uklidňující místo, kde si můžete zaplavat podobně jako v bazénu, a zapomíná na jeho nebezpečí.
Co všechno vás může ohrozit? Na rizika upozorňuje americký Národní úřad pro oceán a atmosféru.
Zpětné proudy
Dvě české turistky zemřely v Bulharsku právě kvůli záludným zpětným proudům. Takzvané rip currenty vznikají po nárazu vln na břeh. Voda v tom místě silným proudem odtéká zpět do oceánu a snadno vás strhnou, pokud stojíte jen kousek od břehu.
Pokud se do zpětného proudu dostanete, rozhodně s ním nebojujte. Proud je daleko silnější než vy, navíc může dosahovat až rychlosti 15 m/s. Neplavte proto zpět ke břehu, ale podél pobřeží, dokud se nedostanete ven. Případně se nechte unášet, rip current zmizí během pár minut. Další rady čtěte zde.
Jak se vyhnout nebezpečným vlnám a jak poznat příbojovou zónu? Čtěte na následující straně:
Vlny a příboj
Vlny milují hlavně děti, které v nich vydrží klidně celý den. Na písečné pláži téměř žádné nebezpečí nehrozí, horší jsou kamínková nebo skalnatá pobřeží. V takových místech se raději vůbec nekoupejte, vlna vás totiž snadno smete a přirazí na skalní výčnělky.
Stejné nebezpečí číhá také v místě, kde jsou svislé překážky, jako mola nebo přístavní hráze. Vlnění je tady nepravidelné a chaotické. Vznikají takzvané trojhranné vlny, které plavce smýkají ze strany na stanu a dají zabrat i zkušenému sportovci.
I neškodně vypadající vlna vás může ohrozit. Nejlépe byste měli plavat ve vlnách s větrem v zádech, po jejich směru. Doplavete "nahoru" a vlna vás sveze, takže využíváte její síly. Ještě snazší je vlnu "podplavat" - nahoře se nadýchnete, ponoříte se a vlnu překonáte pod vodou.
Nikdy byste se neměli koupat v příbojové zóně. Na tu většinou upozorňují různé tabulky, které na pláž umisťují plavčíci. Poznáte ji i podle toho, že je voda v místě zpěněná a bílá. V takové vodě znovu vznikají vířivé proudy, které vás strhnou, až se přestanete orientovat, kde je nahoře a kde dole.
Jací nebezpeční živočichové se skrývají pod vodou? Čtěte na další stránce:
Bouřka
Pokud vás bouřka zasáhne na pláži, okamžitě se utíkejte schovat. Najděte si bytelný úkryt, rozhodně se nesnažte bouři přečkat v nějakém přístřešku nebo chatce. I tam do vás může udeřit blesk. Než se vrátíte k moři, odpočítejte si alespoň 30 minut od posledního hromu.
Nebezpeční živočichové
Pod mořskou hladinou číhá řada nebezpečných tvorů, které až do chvíle, kdy vás zasáhnou, ani nespatříte. Většina lidí se obává žraloků, jejich útoky jsou ale poměrně vzácné. I tak neškodí připomenout si několik zásad - plavte raději ve skupině lidí, nekoupejte se po setmění a nelezte do vody, pokud krvácíte z nějaké rány. Blyštivé šperky a zářivé plavky nechte doma.
Daleko častější je zranění, které způsobí medúza. Snažte se vyhýbat plážím, kde jsou vyplaveny mrtvé medúzy. Pokud se vás přece jen dotkne žahavým chapadlem, ihned ucítíte palčivou bolest. Jed vám poleptá kůži, objeví se pupínky, motá se vám hlava, je vám špatně. V některých případech dokonce můžete ztratit vědomí.
První pomoc můžete poskytnout sami, raději ale přivolejte plavčíka. Postižené místo omyjte mořskou vodou, pískem oškrábejte zbytek přilepených chapadel. Na hotelu pak ránu vydezinfikujte a aplikujte krém s antihistamikem. Poměrně rozšířená je rada místo počůrat nebo polít močí - to uleví od bolesti.
Další zranění mohou způsobit mořští ježci, hvězdice a ryby s bodlinami. I ostny mořských ježků mohou způsobit nevolnost a dechové potíže, hvězdice ochromí pouze místo, kam vás bodla. Z rány vytlačte úlomky ostnů, postižené místo namáčejte - trny nesmí vyschnout. Pokud bodliny pronikly hlouběji, pomohou vám chirurgové. Abyste se zranění vyhnuli, noste boty s pevnou podrážkou.
I korály vás mohou ošklivě popálit - rána pak hnisá a špatně se hojí. Postižené místo omyjte mořskou vodou, případně zchlaďte a vyhledejte lékařskou pomoc. Žahnutí sasanky může vyvolat alergickou reakci, proto místo natřete gelem s antihistamikem.
Plavce neohrožují jen živočichové, ale také různé rostliny. Přehled těch nebezpečných najdete v poslední části článku:
Řasy a sinice
Některé druhy mořských řas vylučují jedovaté látky, které mohou lidé při koupání vdechnout. Toxiny podráždí sliznici a mohou vyvolat záchvat. Jedovaté řasy přitom číhají na turisty v Itálii i Chorvatsku. Také sinice vypouští toxické látky, které při koupání "vypijeme". Zeleným, načervenalým nebo zakaleným plochám se raději vyhýbejte.
Spálení od sluníčka
U moře byste se měli často mazat opalovacím krémem s faktorem alespoň 30. Pobyt na přímém slunci omezte na minimum, vždy noste bavlněné tričko a pokrývku hlavy. Spálit se můžete i při krátké procházce. Kůže nemusí zrudnout a bolet hned, spálení se projeví až za několik hodin.
Spálenou kůži natírejte chladivým gelem a krémem s panthenolem, hodně pijte. Pokud se přidá bolest hlavy, zvracení a zimnice, máte nejspíš úpal, při kterém může tělesná teplota vystoupat až na 40 °C. Dejte si sprchu, buďte ve větrané místnosti nebo ve stínu a vyhledejte lékaře. Další rady najdete zde.
Odpadky
Oceány jsou plné věcí, které do nich nepatří. Jsou znečištěné plasty, kovy, papírem, textilem i pneumatikami nebo předměty, které lidi v moři ztratili. Tyhle věci neohrožují jen živočichy a přírodu vůbec, ale také turisty - o střep si snadno rozříznete nohu, do látky se můžete zamotat. Znečištěným plážím se proto vyhýbejte, nebo je pomozte vyčistit.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz