POÚRAZOVÁ PÉČE: České řidiče nejvíc děsí ostatní motoristé, ale na následky autonehody s vážným zraněním jich není připravena téměř polovina

Zdroj: Shutterstock

Denně nebo téměř denně v České republice řídí 63 % z celkem 6,7 milionů registrovaných držitelů řidičského oprávnění. Podle průzkumu, který nechal zpracovat projekt Poúrazová péče, má 14 % řidičů a řidiček před každou jízdou obavy z možné nehody. Patnáct procent z nich si naopak takovou možnost vůbec nepřipouští.

Nejčastějším důvodem k obavám z nehody není nepříznivé počasí, tedy silný déšť, námraza nebo sníh na silnici (58 %), ale obava z jiných řidičů, například agresivních nebo nezkušených. Ta vyvolává černé myšlenky u 80 % dotázaných.

Z průzkumu dále vyplynulo, že motoristů, kteří o možném tragickém konci své cesty uvažují „poměrně často“, je 44 %. Zároveň ale 29 % řidiček a řidičů nikdy nenapadlo, že by jim vážné zranění při autonehodě mohlo změnit život.

Pokud přemýšleli o tom, v jaké oblasti jim vážné zranění může převrátit život naruby, každého pátého jako první napadly trvalé následky, invalidita nebo že budou odkázáni na vozík. Rodina, děti a vztahy se vybavily jako první devatenácti procentům Čechů. Dalších šest procent jako první napadlo finanční zajištění, zabezpečení či zaopatření rodiny, dětí a partnerů.

Nejčastěji lidé vnímají jako vážné zranění při autohavárii to s trvalými nebo viditelnými následky (81 %), pro 74 % jde o „zranění s dlouhodobým pobytem v nemocnici“ a 59 % za takové považuje „zranění vyžadující doživotní rehabilitaci“.

JAK MŮŽE NEHODA ZMĚNIT ŽIVOT?

Ti účastníci průzkumu, kteří přemýšleli nad tím, zda a jak by jim vážná autonehoda a zranění mohly změnit život, měli možnost uvést, co prvního by je v takovém případě napadlo. Každý pátý respondent (20,5 %) uvedl trvalé následky, invaliditu nebo vozík. Invalidní vozík a to, že by nemohli chodit, napadlo jako první myšlenka celkem osm procent účastníků průzkumu.

Rodina, děti a vztahy (bez finančních souvislostí) se vybavily jako první devatenácti procentům Čechů. Dalších šest procent jako první napadlo zajištění, zabezpečení či zaopatření rodiny, dětí a partnerů ve finanční rovině. Při sečtení obou skupin odpovědí lze tedy konstatovat, že čtvrtině Čechů se jako první při úvahách, jak by jim vážné zranění mohlo změnit život, vybaví rodina a děti.

Zraněním vynucenou změnu životního stylu, si uvědomuje 12 procent respondentů. Téměř polovinu z nich jako první napadly otázky: „Co bude dál? Jaký bude můj další život?“ Problémy v práci byly první myšlenkou pro 8,5 procenta účastníků průzkumu. Komplikace s financemi se jako první vybavily šesti procentům lidí, pojištění 5,5 procentům.

Nesoběstačnost či to, že budou odkázáni na pomoc druhých, byla první myšlenka pěti procent lidí, o půl procenta méně si připustilo možnost své smrti nebo někoho jiného. Šest procent lidí si možnost, že by se jim něco mohlo stát, vůbec nepřipouští nebo je nic nenapadlo či nevěděli, jak odpovědět.

Co se lidem vybaví při představě nehody (reakce respondentů průzkumu):

• Představila jsem si život na vozíčku.
• Co nahradí výpadek příjmů? Co bude s rodinou?
• Že jeden malý okamžik může změnit absolutně celý život a obrátit ho naruby.
• Že bych nemohla jít druhý den do práce.
• Pojistit se, abych zajistil rodinu.
• Že je lepší na to nemyslet.

TÉMĚŘ POLOVINA NENÍ PŘIPRAVENA 

Téměř polovina Čechů (45 %) není připravena na situaci, že by kvůli vážnému zranění při autonehodě mohla přijít o pravidelný měsíční příjem a že by si jejich léčení a rehabilitace vyžádaly další finanční náklady.

Pojištění pro případ vážného zranění při autohavárii má podle průzkumu 39 procent lidí. Dalších 15 % ví, že se o ně postará rodina a jejich blízcí a 11 procent se domnívá, že mají takovou finanční rezervu nebo majetek, které jsou dostatečné i pro takový případ.

Pokud by došlo k nehodě s vážnými zdravotními následky, třetina lidí by pro své blízké využila všechny úspory, i takové, které jsou určeny na něco jiného, aby jim zajistila tu nejlepší poúrazovou péči. Sedmadvacet procent dotázaných by prodalo vlastní majetek, pokud by to nešlo řešit jinak.

Možnost využití úspor, které má pro takové případy, uvedlo 22 % dotázaných, o procento méně vyjádřilo ochotu vzít si půjčku a zadlužit se. Téměř pětina respondentů (18 %) konstatovala, že nic moc by udělat nemohla, protože na to nemá.

Celá čtvrtina lidí uvedla, že v takovém případě by využila konexe, známé a známé známých a šest procent dotázaných odpovědělo, že by dali úplatek, pokud by nebyla jiná možnost, jak zajistit péči jejich blízkým.

TŘETINA NEMÁ ŽÁDNOU REZERVU

Pokud by rekonvalescence a rehabilitace blízkých po autohavárii vyžadovaly další finanční náklady, pro 42 % lidí by byla jejich uvažovaným limitem částka čtvrt milionu. Půl milionu je limit pro 15 % dotázaných a milion pro osm procent. Pětatřicet procent lidí uvedlo, že by vynaložilo v podstatě jakoukoliv částku.

Současně ale 34 procenta lidí přiznala, že pro případ, pokud by se stalo něco jim nebo jejich blízkým, ve skutečnosti nemají žádnou rezervu a dalších 29 % uvedlo, že mají rezervu menší než 250 tisíc Kč. Pro dvě třetiny Čechů by pojišťovna v řešení situace po vážném úrazu při autonehodě hrála zásadní nebo důležitou roli. Vyplacení finančních prostředků by v takovém případě preferovala 64 % dotázaných, naturální plnění (nadstandardní péči, rehabilitaci, lázně apod.) by zvolilo 36 procent.

CO NEJVYŠŠÍ ŠANCE NA NÁVRAT

Projekt Poúrazová péče vzniká od začátku roku 2017 a dosud se do něj zapojila tato zdravotnická zařízení a partneři: Rehabilitační ústav Kladruby, Rehabilitační klinika Malvazinky, Sanatoria Klimkovice, Léčebné lázně Jáchymov, Psychiatrická nemocnice Bohnice, Asklepion a pojišťovna Generali.

„Rekonvalescence je zásadně důležitá, aby lidé měli co nejvyšší šanci vrátit se zpět do normálního života. Proto jsme se rozhodli kromě finančních prostředků poskytovat i naturální plnění – tedy lázeňské a rehabilitační služby, které skutečně pomohou s uzdravením,“ říká Lubomír Netolický, manažer pojištění poúrazové péče od Generali.

Webové stránky projektu www.pourazova-pece.cz byly spuštěny v září. „Najdete na nich podrobné informace o možnostech léčby i množství dalších zajímavostí,“ říká garant projektu Jan Povýšil - paralympijský medailista, mistr Evropy a vicemistr světa v plavání, který je od svých patnácti let po úrazu do značné míry závislý na vozíku.

Zároveň všechny, kteří zažili autonehodu a poprali se - anebo se ještě stále perou - s jejími následky, vybízí, aby se o své zážitky a zkušenosti podělili s ostatními. „Stačí napsat váš příběh a poslat jej na e-mailovou adresu [email protected],“ vyzývá. „Poslat můžete i video nebo fotografie. Důležité je, aby si ostatní uvědomili, že se to může stát i jim,“ uzavírá.