Už je líp? Složená daň je nejvyšší za poslední dvě dekády

Zdroj: Profimedia

Složená daňová kvóta se vloni vyšplhala ke 36 %, což je nejvíce minimálně od roku 2000. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, na které na svém twitterovém účtu upozornil ekonom David Marek.

Složená daňová kvóta je číslo, které slouží jako poměrový ukazatel daňového a odvodového zatížení. S jejím zvyšováním počítá už i samotné ministerstvo financí v rozpočtovém výhledu na roky 2020-2022.

"Nárůst daňové kvóty nám značí, že si stát vzhledem k vývoji ekonomiky bere od lidí a firem stále více peněz. V posledních letech se sice daňové sazby příliš neměnily, ale zvyšovala se efektivita vybírání daní a odvodů. K tomu koneckonců složí nové nástroje jako EET či kontrolní hlášení o DPH. Výsledkem je, že stát vybere více peněz, což navyšuje složenou daňovou kvótu," objasnil nárůst ekonom BHS Štěpán Křeček.

Efektivita výběru daní se ale nemusí nutně promítat do blaha českého lidu. Stát sice vybere více, komentující u příspěvku ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka ale upozorňují na to, že vyšší objem peněz vybraných z daní není na české krajině poznat - obzvlášť ne na infrastruktuře.

Sloen daov kvta se letos poprv v historii vyhoupla na 36 %. pic.twitter.com/n7fewh6D8N

— David Marek (@David_Marek) July 1, 2019

"Kdybychom chtěli zabránit růstu složené daňové kvóty, museli bychom vyšší efektivitu vybírání daní doprovodit snížením daňových sazeb. V takovém případě by stát zamezil daňovým podvodům, a přitom poctivým plátcům snížil daně," upozornil Štěpán Křeček na způsob, jakým by bylo vhodnější nastavit daňovou politiku v zemi. Vzápětí ale dodal: "To se však nestalo, a naopak se plánuje růst daní u alkoholu, tabáku či hazardu."

Aktuálně máme složenou daňovou kvótu srovnatelnou třeba s Lucemburskem, oproti tomu však máme také podstatně nižší platy a k tomu vysoké odvody.

"V České republice jsou v porovnání se západní Evropou relativně nízké daně. Máme však vysoké zatížení práce skrze odvody na sociální zabezpečení. Zde je třeba hledat příčinu vysokého rozdílu mezi náklady zaměstnavatelů na zaměstnance a výší čistých mezd, které zaměstnanci po zaplacení všech daní a odvodů obdrží," uzavřel Křeček.