Přesně před 25 lety začal masakr ve Srebrenici. Stále nejsou identifikovány všechny oběti. V den výročí masakru se konají další pohřby. Na těch dnešních se kvůli koronaviru musela dodržovat hygienická opatření.
Po všech hrůzách, které Evropa prožila během světových válek, by jen málokoho napadlo, že se na konci 20. století v civilizované evropské zemi odehraje takový masakr.
Po desetidenním běsněním srbských jednotek zůstalo v masových hrobech více než 8000 těl. Z toho 500 mladistvých a 76 žen. Zbytek byli muži, které generál Mladič nechal zabít v Srebrenici a jejím blízkém okolí. Zabránit masakru měly i nizozemské jednotky OSN. Ty ale tvrdily, že o srbském běsnění nevěděly.
Právě 11. července vstoupili Srbové do Srebrenice. Muslimové ze strachu utekli k vojenské základně do Potočari. Její kapacita ale nestačila. Celkem 20 tisíc lidí stálo před jejími branami, na polích a loukách. Ženy a děti nechal Mladič odvézt připravenými autobusy. Pak začalo vraždění mužů. "Kde jsou náklaďáky a munice? Chopte se všeho! Pohyb! Pohyb!" řve Mladič na archivních záběrech.
Čtvrt století po masakru pozůstalí stále pohřbívají nově objevená těla. Ani v sobotu tomu nebylo jinak. Na místě posledního odpočinku jich spočinulo osm.
"Jen tak tak jsem společně s mými dětmi přežila ty hrůzy před 25 lety. Ale 11. červenec je stejně smutný jako tehdy. Všechno se mi vrací," popsala přeživší Ismeta Omerovičová.
Jiní ale neví, kde jejich milovaní skončili. "Hledám svého syna celých 25 let. Od roku 1995 bojuji za to, abych našla pravdu a alespoň jednu kost. Může matka vůbec hledat jen jednu kost? Dítě se přeci rodí se všemi kostmi, ale já hledám jednu jedinou, abych mohla syna vůbec pohřbít," řekla Emina Hajdarevičová.
Mezinárodní trestní tribunál potrestal desítky lidí, kteří se na genocidě podíleli, doživotními tresty. Ratko Mladič na verdikt stále čeká. V první instanci si také vyslechl doživotí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz