Bude kvůli výbuchu sopky v Tichomoří chladné léto? Odborníci znají odpověď

Ilustrační foto | Zdroj: Thinkstockphotos

Dagmar Honsová

24. 1. 2022, 05:50

Satelitní data ukazují, že se prach, popel a sopečné plyny z nedávné erupce podmořské sopky u Tongy dostaly až do výšky 30 kilometrů, tedy do stratosféry. Tam jsou sopečné částice schopné vydržet dlouho a mohou se rozšířit na velké vzdálenosti. Právě to může způsobit ochlazení klimatu.

Vyvržený sopečný popel (na snímku dole), který zůstal v troposféře, během několika týdnů vymyje déšť. Počasí tak ovlivní pouze krátkodobě a v blízkém okolí sopky.

Avšak ve stratosféře jsou tyto částice schopné se udržet dlouhodobě, urazit velké vzdálenosti a působením slunečního záření a vlhkosti se přeměnit v síranový aerosol. Ten následně pohlcuje sluneční záření, a ochlazuje tak podnebí. Ve stratosféře tyto částice mohou vydržet až tři roky, a proto velké výbuchy sopek mohou ovlivnit klima i na několik let.

​Čeká nás rok bez léta?

Naposledy podnebí ovlivnil výbuch sopky Pinatubo na Filipínách v roce 1991. Za zmínku stojí i exploze sopky Laki na Islandu v roce 1783, která způsobila v Evropě rok bez léta a mrazivou zimu roku 1784 ukončila velkými povodněmi na Vltavě.

Otázkou ale zůstává, zda se do stratosféry dostalo tolik prachu a plynů po erupci u Tongy, aby to dokázalo sluneční záření v blízké budoucnosti výrazně utlumit, a erupce tak vedla k měřitelnému ochlazení podnebí. Zatím to vypadá, že množství oxidu siřičitého naštěstí nebylo tak velké, protože erupce trvala příliš krátce.

Souostroví Tonga po výbuchu sopky pokryl prach. Zůstává odříznuté: