Díky transilu nejsou vaše zařízení ohrožena napěťovými špičkami

Zdroj: shutterstock.com

O problémech kolísajícího napětí, které zejména při vysokých hodnotách ohrožuje polovodičové součástky vašich elektrozařízení jistě víte.

Některé jevy mohou způsobit výskyt napěťových špiček i velmi daleko od zdroje problému. Typickým příkladem může být třeba úder blesku do elektrického vedení. V tomto případě může napěťová špička způsobit špatnou funkci nebo destrukci i kilometry daleko. K ochraně vašich zařízení se dnes používá řada nástrojů a součástek, mezi něž patří i velmi praktický transil.

Co je napěťová špička?

Napěťová špička se může na základě krátkodobého nárůstu napětí elektrické energie změnit i ve špičku přepěťovou, která i když trvá jen několik milisekund dokáže napáchat pořádnou paseku. Naštěstí ne vždy je zařízení nenávratně poškozeno, někdy se tento problém projevuje třeba rušením číslicové techniky nebo výpadky řídicích jednotek, třeba samovolné restartování počítače. 

I krátkodobé působení takové napěťové špičky může mít u složitých systémů vážné důsledky. Třeba u průmyslové automatizace se mohou škody pohybovat i v milionech, a to ne kvůli součástkám, ale hlavně kvůli prostojům. 

Účinnou ochranou je transil

Transil je polovodičová součástka, která konstruována pro velké impulzní proudy. V případě vystavení vysokému přepětí se transil na rozdíl od diody neodpojí, ale rovnou zkratuje díky čemuž zamezí dalšímu vedení proudu v okruhu a tím vaše spotřebiče ochrání. 

Co je transil je a jak funguje?

Pro bližší představu je možné říct, že transil je speciálním typem diody, podobající se Zenerově diodě. Od ní se však odlišuje svou funkčností i konstrukcí. Transil funguje tak, že vede proud, pokud je překonána určitá prahová hodnota napětí. Proud je následně přenášen přes paralelní připojení k chráněné součásti. V důsledku toho se žádné poruchové napětí nemůže zvýšit nad průrazné napětí supresoru. Hlavní výhodou transilu je krátká doba odezvy, která činí jen několik nanosekund. 

Pozor je potřeba si dát na skutečnost, že transil není vhodné používat pro ochranu VF obvodů, kvůli velké kapacitě rozhraní. Co se týče ztráty energie tak ta je u transilu velmi malá jen v případě náhlého nárůstu napětí může spotřebovat až kW. 

Ani transil není jen jeden. V základu se člení na transily jednosměrné a obousměrné, oba tyto typy najdete na tme.eu. Rozdíl je takový, že jednosměrný transil chrání jen před jednou polaritou u druhé se chová jako běžná dioda, obousměrný transil pak chrání oběma směry a chová se jako dvě zenerovy diody zapojené antisériově.