V Česku topí plynem 2,6 milionu domácností. Pokud by plyn došel nebo by byly jeho dodávky omezeny, předělat plynové kotle na jiné alternativy by trvalo i kvůli nedostatku topenářů a materiálu několik let. Tisíce lidí se o to přesto už teď snaží.
Paní Lorencová platí ve dvoupodlažním domě zálohu na plyn měsíčně 3 200 korun. Měla štěstí, že má fixaci ceny, a tak si zatím příliš nepřiplatí. Pokud by byl ale plynu nedostatek, změnu vytápění by musela řešit. Například elektrický kotel stojí od 20 tisíc korun, ale dlouhodobý provoz je násobně nákladnější než u tepelného čerpadla. Jenže tam je zase vysoká pořizovací cena, přibližně 200 tisíc korun.
"Návratnost investic je kolem osmi až deseti let," uvedl ekonom Štěpán Křeček. Právě tepelná čerpadla si lidé objednávají poměrně razantně. Zatím prý na skladech jsou a čekací doba se příliš neprodloužila. "Zájem se výrazně zvýšil, u tepelných čerpadel asi tak o 50 procent," sdělil servisní technik Lukáš Hampl.
V kurzu je také fotovoltaika, meziročně stoupl zájem o 21 procent, jenže vytápění je potřeba hlavně v zimě, kdy sluneční záření není intenzivní. Pokud v této době upozadíme životní prostředí, nejvýhodnější je topit tuhými palivy. "Jako nejlevnější se jeví topení dřevem. To je v porovnání s elektřinou a plynem mnohem levnější," doporučuje Křeček.
Obrovský zájem tak zaznamenávají i prodejci krbů a kamen. "Dříve jsme dělali tak dva za týden, teď jich máme objednaných osm denně. Dá se to napojit na topení a rozvést do celého domu," uvedl prodejce krbů Jiří Pithart.
Pokud máte jednogenerační jednopodlažní dům, topení dřevem vás stojí 22 tisíc ročně. Uhlí zdražilo, a vyjde vás tak na 30 tisíc, stejně jako čistší a téměř bezúdržbové topení peletami. Naopak za plyn byste zaplatili 60 tisíc, elektrické vytápění by stálo dokonce 90 tisíc ročně.
