Na Slovensku nastaly zásadní změny v názvech velikonočních svátků. Ty mají být podle představitelů církve výsledkem snahy o větší věrnost latinským originálům. Končí tak výrazy Květná neděle, Zelený čtvrtek i Velký pátek.
Na Slovensku přišli s velkými úpravami názvů dnů velikonočního týdne, lidé tam mohou zapomenout třeba na Zelený čtvrtek nebo Velký pátek. Změnou prošlo i označení Velký týden, to už letos nahradil výraz Svatý týden. Nové názvy se mají co nejvěrohodněji přiblížit ke svým latinským originálům, uvedl mluvčí Konference biskupů Slovenska Martin Kramara.
Nové vydání Římského misálu, tedy základní liturgické knihy římskokatolických bohoslužeb, platí už od 1. ledna tohoto roku. Květná nebo také Pašijová neděle se tak přejmenovala na Palmovou neděli, ze Zeleného čtvrtka se stal Čtvrtek Svatého týdne a z Velkého pátku Pátek utrpení Páně.
| Původní název | Nový název |
| Květná neděle | Palmová neděle |
| Zelený čtvrtek | Čtvrtek Svatého týdne |
| Velký pátek | Pátek utrpení Páně |
| Bílá sobota | Svatá sobota |
| Velikonoční neděle | Velikonoční neděle zmrtvýchvstání Páně |
| Velikonoční pondělí | Pondělí ve velikonoční oktávě |
Také Velikonoční pondělí získalo nové jméno, a to Pondělí ve velikonoční oktávě. Staré názvy však nemusí nutně znamenat nesprávné označení, jsou pouze vzdálené latinskému originálu, řekl mluvčí Kramara.
V Česku ale zůstává vše při starém. "Myslím si, že názvy, které používáme, vychází spíše z lidových zvyklostí než z liturgie. Jediný název, který má relevanci z hlediska sekulární společnosti, je Velký pátek, který je od poměrně nedávné doby státním svátkem," popsal situaci z českého pohledu mluvčí Ekumenické rady církví v České republice Petr Jan Vinš.
"Myslím si, že to je spíš společenský úzus. A ten se mění dost špatně. Takže i kdyby začala církev používat nové názvy, otázkou zůstává, zda by to mělo dopad na společnost jako celek, myslím si, že spíš ne," doplnil Petr Jan Vinš.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz