Uhlí je přednější. Kvůli rozšíření dolu zruší Němci několik větrných elektráren

Alice Procházková

27. 10. 2022, 22:23

Ještě nedávno Němci odstavovali jaderné a uhelné elektrárny a tlumili těžbu uhlí, jenže teď během energetické krize změnili názor. Na západě v Severním Porýní-Vestfálsku teď bourají osm větrných elektráren, které mají ustoupit rozšíření hnědouhelného dolu. Nicméně spolková země tvrdí, že se do roku 2030 postupně uhlí zase vzdá, stejně jako společnost RWE, která důl vlastní.

Zatímco se celá Evropa snaží zbavovat uhlí, na západě Německa hnědouhelným rypadlům ustupují větrné turbíny. První už demontovali, zbývajících sedm bude následovat v příštím roce. "Je to naprosto absurdní. RWE se právě chystá strhnout větrné turbíny a rozšířit důl v Garzweileru. To se musí okamžitě zastavit," zlobil se aktivista Luis Diehl.

Turbíny byly v provozu od roku 2001 a moratorium kvůli státním dotacím už pro ně vypršelo. RWE chce podle aktivistů využít energetické krize kvůli válce na Ukrajině, aby se nakonec prodloužil věk uhlí. "Do roku 2030 má jak provozovatel dolu, tak stát zájem o to, aby se ukončily veškeré fosilní těžby. Bude záležet na tom, jak se bude energetická krize vyvíjet. Mohou tam čerpat až do roku 2045," myslí si energetický analytik Jan Béreš.

Související obsah

Greta naštvala své věrné fanoušky. Překvapivá slova o jaderné energii

12. 10. 2022 Lucie Krošová L. KROŠOVÁ

Společnost RWE kvůli rozšiřování dolu zabere oblast v okolí městečka Lützerath. Tu kompletně vystěhuje. Hnutí proti zničení Lützerathu protestovalo dlouhé měsíce a podpořila ho i klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Německý soud nakonec rozhodl ve prospěch RWE. Aktivisté to označují za cynismus a pokrytectví.

"Vzhledem k tomu, že už tam není možnost čerpat státní dotace, tak s velkou pravděpodobností by si to stát musel financovat sám a na to nemá peníze. Zato RWE, který vlastní důl, přislíbil větší těžbu uhlí, aby se zamezilo jakýmkoli blackoutům," vysvětlil situaci Béreš.

Německo teď počítá každý kilowatt a šetření energiemi se stalo jeho klíčovým národním zájmem. Země omezuje osvětlení a vytápění veřejných budov, aby vykompenzovala výpadky způsobené přerušením dodávek plynu z Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině.