Napětí mezi Čínou a Evropou roste. Představitelé evropských zemí se sice v posledních týdnech několikrát vymezili vůči čínské zahraniční politice, zároveň ale touží po úspěšných obchodní vztazích s východní velmocí. Podle Číny si ale Evropa musí vybrat, jestli chce mít Čínu za soupeře, nebo za partnera.
Hlava čínské diplomacie, předseda Ústřední komise Komunistické strany Číny pro zahraniční politiku Wang I, se v pátek v Jakartě sešela se svým protějškem z EU Josephem Borellem. Šéfovi evropské diplomacie přitom podle agentury Reuters předal Wang jasný vzkaz. Evropa by se podle něj měla rozhodnout, jak chce do budoucna nastavit své vztahy s Pekingem.
Jak upozorňuje web Politico, k tomuto "ultimátu" došlo jen pár týdnů poté, co se představitelé zemí EU dohodli na společné zahraniční politice, mimo jiné také k východní velmoci.
Ve společném dokumentu nazývají Čínu jak partnerem, tak i rivalem a soupeřem. Ve zkratce se členské země dohodly na snaze o omezení vlivu a moci Číny, například kvůli závislosti na některých výrobcích, za současné podpory vzájemného obchodu a některých globálních iniciativ, jako je snaha o omezení produkce skleníkových plynů.
Podle šéfa čínské diplomacie ale nemůže Evropa mít obojí. "Unie by měla vyjasnit svou pozici ohledně strategického partnerství s Čínou a podpořit vzájemné dobré vztahy," nechal se slyšet Wang.
Tlak na Evropu ohledně vztahů s Čínou ale nepřichází jen z východu, ale také ze západu. Především v oblasti bezpečnosti totiž roste snaha Spojených států přesvědčit své evropské spojence v NATO, aby se více angažovali v Asii a více se stavěli se proti čínskému vlivu. Dvacet dva zemí z 27 členů EU je přitom zároveň součástí NATO. Po přijetí Švédska tento počet vroste na 23. Obě organizace jsou tedy silně propojené.
Podle webu The Conversation bylo právě větší zapojení Evropy v Tichomoří a Asii jedním z velkých témat nedávného summitu NATO ve Vilniusu. Ostatně i proto se ho zúčastnil například japonský premiér. Členské země zároveň podepsaly společné prohlášení v němž označují deklarované ambice a silovou politiku Číny za hrozbu pro bezpečnost a hodnoty zemí NATO, za což od Číny sklidily kritiku.
"Boříme bariéry mezi americkými spojenci v Atlantiku a americkými spojenci v Tichomoří, abychom se podívali na společné výzvy, jako je kybernetická bezpečnost, nové převratné technologie nebo námořní bezpečnost," popsala pak roli USA v celé protičínské iniciativě velvyslankyně země při NATO Julianne Smithová v rozhovoru pro Hlas Ameriky.
S Japonským premiérem se ve Vilniusu sešel i český prezident Petr Pavel:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz