APLIKACE TN.CZ
Naše Evropa

Europoslanci hovořili o migrační krizi. Neumíme deportovat, řekl Zdechovský

Migrace je jedno z nejzásadnějších témat na poli evropské politiky. Moderátorka Háta Sassmannová ho v první debatě v rámci rubriky Naše Evropa rozebrala s europoslanci Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL), Ondřejem Knotkem (ANO) a Mikulášem Peksou (Piráti). Zákonodárci řešili například o přerozdělování migrantů či o zvládání vyhošťování. Debaty vám budeme přinášet každý měsíc v červnu 2024.

Nový migrační pakt Evropské unie na konci roku schválili europoslanci. Kompromis upravuje postupy, které členské země EU povedou v boji proti migraci. Dohoda se má týkat zejména toho, co mají jednotlivé státy dělat s migranty, kteří se už nachází na jejich území.

Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy je kompromis šancí na řešení situace. "Je to výsledek té dlouhé a bouřlivé debaty, která se vede od roku 2015. Konečně máme po všech těch tahanicích na stole kompromis, který ten problém snad vyřeší," doufá Peksa.

Související obsah

Oproti tomu má europoslanec Tomáš Zdechovský kritičtější názor. "Ten kompromis je rozhodně nedostatečný. Buďme rádi za aspoň nějakou dohodu, ale tato dohoda nepokrývá všechny problémy, které bychom chtěli řešit. Pakt nebere v potaz nárůst migrantů, což je podle mě velký problém, se kterým dohoda vůbec nepočítá," tvrdí Zdechovský.

Zcela proti paktu je potom europoslanec Ondřej Knotek. "Je to totální fiasko, protože to vůbec neřeší problém migrace. Neřeší to ten problém, že se migranti vůbec do Evropy dostanou. Ti lidé sem vůbec nesmí vejít, a když už vejdou, musí zůstat tam, kde jim je to blízké," zlobil se Knotek.

Předmětem dohody je i solidarita evropských států. Pokud státy nebudou chtít migranty přijímat, budou mít možnost se vyplatit částkou, která by mohla činit 490 tisíc korun ročně za každého odmítnutého uprchlíka. "Ta částka ještě nebyla pevně přijata, ale mluví se o této sumě. Jsou tam samozřejmě slabá místa, která ještě musíme dojednat a určit, jaká částka a za jakých podmínek bude vhodná," podotkl Zdechovský.

Související obsah

Ani to se však nelíbí Knotkovi. "Musí se vyjednat aspekty povinné solidarity. Co se stane, když těch států, které nechtějí přijímat migranty, bude víc než těch, které jsou schopné je přijmout? Vláda si musí pohlídat, aby se povinná solidarita neproměnila v povinné relokace," řekl Knotek.

Částku považuje Peksa za přiměřenou. "Ta částka je vyčíslená ze zkušeností s azylovou politikou států na hranicích Unie. Azylová politika neběží sama od sebe, tu musí někdo zařídit a vzhledem k zátěži těch států mi to přijde rozumné," prohlásil.

Naproti tomu Zdechovskému připadá přemrštěná. Obává se, že by přebytečné peníze mohly skončit v nesprávných rukách. "Já jsem byl na Maltě, kde jsem se ptal na ty náklady, a reálně to lze dostat pod stotisícovou hranici. Člověk, který už je v azylovém řízení, na sebe už může pracovat. Česká republika během uprchlické krize z Ukrajiny dostala dodnes jen asi 700 korun na člověka. Proto chceme vidět to technické znění," vysvětlovat.

Související obsah

Zdechovský i Knotek také společně zkritizovali evropskou návratovou politiku. "Ta rozhodně nefunguje. Musíme si v tomhle udělat pořádek a zároveň nedat téma vyhošťování k dispozici extremistům. My v Česku v tom nejsme příliš dobří. Většina lidí, kteří dostanou příkaz k vyhoštění, tak už je dávno v Německu, kde je budeme jen složitě hledat," poznamenal Zdechovský.

Problém s vyhošťováním nemá pouze Česko, i další země v deportacích pokulhávají. "V minulosti jsme měli v Evropě asi 4 miliony rozhodnutí o vyhoštění, ale deportováno bylo jen 1,5 milionu lidí. To znamená, že více než polovina zde nelegálně zůstala," přitakal Knotek.

Na sestřih pořadu se můžete podívat zde:

TN.cz

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz