Na dně Baltu našli pozůstatky prastaré stavby. Je to unikát, žasne archeolog

Meklenburský záliv | Zdroj: Profimedia

Ivo Horváth

15. 2. 2024, 09:52

Německým studentům se podařil významný objev v Baltském moři. Obří kamenná zeď, jejíž pozůstatky tam našli, měla pravděpodobně pomáhat při chytání sobů. Lovci je zahnali do omezeného prostoru, ze kterého neměli úniku.

Ze zdánlivě nevinné školní praxe se stala senzace. Studenti geofyzika Jacob Geersena z Leibnizova institutu pro výzkum Baltského moře ve Warnemünde našli pomocí sonarů téměř kilometr dlouhou zeď asi deset kilometrů od pobřeží a 21 metrů pod mořskou hladinou v Meklenburském zálivu nedaleko Rostocku.

V době kamenné a na konci doby ledové tam byla souš. Tehdejší lovci podle archeologů zeď využívali k lovu sobů. Ty jednoduše zahnali do soutěsky, odkud už neměli úniku.

Související obsah

00:29

Na kraji Prahy našli druhý Stonehenge. Je dokonce o stovky let starší

7. 4. 2023 Ivo Horváth I. HORVÁTH

​Odbornicí, na něž se odkazuje web New Scientist předpokládají, že zeď byla postavena asi před 11 000 lety. K objevu studentům pomohl takzvaný vícepaprskový sonar.

"Vyloučili jsme, že by mohlo jít o nějakou novější stavbu," uvádí Marcel Bradtmöller – archeolog z univerzity v německém Rostocku. Vědci předpokládají, že ve své době mohlo dokonce jít o největší stavbu Evropy.

Britský Guardian upřesňuje, že se stavba skládá z asi 1 400 menších kamenů, které propojují 300 větších, se kterými pravděpodobně lidé v době kamenné neměli šanci pohnout. Pradávní stavitelé si tak pravděpodobně svou práci usnadnili tím, že do zdi začlenili i balvany, které na místě už byly.

Související obsah

01:45

Čeští archeologové slaví úspěch. V Labi našli stovky let staré čluny

10. 11. 2023 Filip Pultar F. PULTAR

​Petr Škrdla z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně hypotéze, že šlo o stavbu určenou k lovu sobů, věří. "Kameny, které sloužily ke stejnému účelu, byly popsány i na Aljašce," vysvětluje archeolog. Podle něj mohly dokonce být podobné stavby i na území České republiky, i když osídlení u nás v té době příliš intenzivní nebylo.

"U nás se však nic podobného dochovat nemohlo, protože v naší kulturní krajině by to lide dávno rozebrali. Navíc krajina u nás se v té době již začínala měnit. Stepi začaly pomalu zarůstat a sobům se zde už tolik nedařilo," vysvětluje pro TN.cz Škrdla.

Podle něj je dochování zdi v Baltu naprostým unikátem a pokud by později hladina moře nestoupla, pravděpodobně by už stavba neexistovala.

V pražském Karlíně odkrývají masové hroby. Archeologové našli stovky ostatků (11/2022):