Změna času 2024 se nezadržitelně blíží: Kdy budeme spát o hodinu méně?

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Eva Vaňáčová

22. 3. 2024, 05:40

Změna času ze zimního na letní v roce 2024 nastane poslední březnový víkend, tedy v noci na neděli 31. března. Budeme spát o hodinu méně. Ne všem střídání času vyhovuje, lidé si stěžují hlavně na narušení spánkového režimu. Na evropské úrovni se už roky řeší konec této tradice. Definitivní rozhodnutí ovšem dosud nezaznělo.

Jako každé jaro a podzim nás také v tomto roce čeká posun času o hodinu. Na konci března se mění středoevropský neboli standardní čas na letní, v říjnu pak znovu na ten, který platí v zimním období. 

Letos začne letní čas platit v noci na 31. března, kdy si hodiny posuneme vpřed ze 2:00 na 3:00. Ti, kteří musí v neděli brzy ráno vstávat do práce, to tedy nebudou mít jednoduché. Na druhou stranu bude ale večer déle světlo a v letních měsících nás slunce nebude budit v brzkých ranních hodinách. 

Pro standardní, tedy běžný čas, se vžilo označení zimní. Ten opravdu zimní, tedy sezónně posunutý právě v zimním období proti standardnímu času, v Česku ale krátce také platil. A to v roce 1946, tehdy byl totiž rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny.

Související obsah

01:27

Většina Čechů nesouhlasí se střídáním času. Staří chtějí zimní, mladí zase letní

2. 11. 2023 Jiří Kordík J. KORDÍK

​O střídání času se vedou debaty a spory už pořádně dlouho. Letní čas byl původně zavedený hlavně kvůli úspoře elektrické energie, odborníci v energetice ale zjistili, že tato změna velké úspory nepřináší.

Do boje proti zavádění letního času se s vervou pustily různé občanské iniciativy a petice, které už léta argumentují možnými negativními dopady střídání času na zdraví lidí. Podle psychologů se mnozí mohou potýkat s nespavostí, depresemi, jiní bojují s bolestí hlavy nebo malátností, další si stěžují na celkové narušení biorytmu. Abyste tělo co nejdříve přizpůsobili novému času, stačí dodržovat několik rad, o nichž si můžete přečíst v tomto článku.

V Česku statisticky převládá názor, že střídání času by se mělo zrušit. Pokud by se ale měli Češi přece jen rozhodnout, podle listopadového průzkumu agentury STEN/MARK by 40 % dotázaných bylo spíše pro ten letní, zimní by si vybralo 31 % respondentů. 

​V minulosti se první náznaky toho, že by střídání času mohlo skončit, objevily. Dokonce několikrát. Podle dřívějších plánů se měl čas ve státech Evropské unie přestat měnit už v roce 2021. Zhatila to ale koronavirová epidemie a v neposlední řadě také to, že se členské státy nebyly schopny dohodnout, který čas bude vlastně platit trvale. Otázka změny času tak byla odsunuta na neurčito. V září 2021 česká vláda schválila nařízení, podle kterého se bude v tuzemsku letní a zimní čas nadále střídat i v dalších pěti letech.

Letní čas byl poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to rovnou v několika evropských zemích, mimo jiné v Německu, Rakousko-Uhersku a Velké Británii, vrátil se za druhé světové války v 1940 a trval do roku 1949. Po několika pokusech a verzích se pak střídání času ustálilo v různých zemích až v průběhu let. Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979.

Princip podobný letnímu času se patrně úplně poprvé objevil roku 1784 v dopise amerického státníka a diplomata Benjamina Franklina, který adresoval jednomu časopisu. Dopis byl ale míněn ironicky, Franklin totiž nenavrhoval zavedení letního času, ale chtěl, aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo. O stovky let později se stalo přání otcem myšlenky.

Po změně času přibývá nehod. Kvůli mikrospánku vjel řidič do protisměru (3/2023):