Mezi obcemi stoupá zájem o poldry. Při zářijových povodních se osvědčily

David Pik

24. 11. 2024, 20:49

Po zářijových povodních v Česku výrazně stoupl zájem o budování takzvaných suchých poldrů. Ty v krajině zachycují povodňové vlny a chrání tak vesnice a města před záplavami. Na nová protipovodňová opatření má stát připraveno téměř půl miliardy korun.

Před šesti lety místní potok při bleskové povodni vyplavil Jestřebí, část Brtnice na Jihlavsku. Odnesl to tehdy i Luboš Karlík, který musel opravit celý dům. "Zatím to opravuju ze svého a uvidíme, co na to pojišťovny," řekl tehdy pan Karlík.

Teď už mají místní obyvatelé klid. Nad obcí nedávno dobudovali suchý poldr, tedy malou přehradu, která zachycuje vodu. A právě nový suchý poldr při zářijových povodních vesnici včetně domu pana Karlíka ochránil.

"Cílem bylo zabránit opakujícím se povodním," uvedla místostarostka Brtnice Vlasta Kolmanová (nestr.). Celé to stálo 29 milionů, 25 z nich zaplatila Evropská unie, zbytek kraj Vysočina a město Brtnice, pod které Jestřebí spadá.

Související obsah

02:24

Ministři řeší pomoc obcím postiženým povodněmi. Škody dosahují 50 miliard

18. 11. 2024 Ondřej Ječmenek O. JEČMENEK

​Suché poldry jsou po zářijových povodních hitem napříč republikou. "Radnice mají větší zájem o vybudování suchých poldrů než v minulosti," prozradila mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

O poldry mají zájem i v Jimramově na Žďársku a Sobíňově na Havlíčkobrodsku, tedy v obcích, které zasáhly zářijové povodně. Po celém Česku je vybudováno už více než 300 suchých poldrů.

Největším u nás a jedním z největších v celé Evropě je poldr u Žichlínku na Orlickoústecku. Na ploše 166 hektarů pojme skoro šest milionů kubíků vody. Na vybudování poldrů se dají čerpat i dotace.

Podle ministerstva životního prostředí by ale kromě suchých poldrů měla města a obce ve svém okolí budovat i další krajinná protipovodňová opatření, jako jsou třeba mokřady nebo přírodní povodňové bariéry.