Povinné výdaje zatěžují státní kasu. Půjčujeme si na okamžitou spotřebu, říká ekonom

Daniela Brychtová

6. 1. 2025, 20:48

Největší položkou každého státního rozpočtu jsou mandatorní výdaje. Tedy zákonem dané výdaje, které se musí zaplatit. Ty v loňském roce představovaly zhruba 60 procent rozpočtu. Jejich snížení je ale podle odborníků možné jen změnou zákona. Velkou část rozpočtu spotřebuje také obsluha státního dluhu.

Za mandatorní výdaje stát loni utratil zhruba jeden bilion a 300 miliard korun. Nejvíc jde za ministerstvem práce a sociálních věcí. Mezi mandatorní výdaje se totiž počítají i třeba výplaty důchodů, sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti a podobně. Jen na důchody šlo dohromady přes 700 miliard korun.

"Zvýšili jsme výdaje na školství, opět mandatorní výdaj. Došlo k zachování sociálního smíru, sociální výdaje vzrostly o 37 miliard, z toho samotné penze o 25 miliard," komentoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Související obsah

17:18

Loňský rozpočet dopadl o deset miliard lépe. Schodek byl 271,4 miliardy

6. 1. 2025 Pavel Nádvorník P. NÁDVORNÍK

​Mandatorní výdaje jdou podle odborníků změnit jen úpravou zákona, k tomu se ale teď, tři čtvrtě roku před volbami, prý už nikdo mít nebude. "Změnit zákon není možné ze dne na den. Z pohledu letošního roku se na těch mandatorních výdajích nedá něco dělat, protože se Sněmovna rozpustí někdy v létě," řekl ekonom Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Daniel Münich.

"Když sečtete všechny tyhle povinné výdaje, tak jsou to vlastně všechny dosažitelné příjmy, které ten stát má. To znamená, ty příjmy vláda jen přerozdělí na předem určená povinná místa, na všechno ostatní si musí půjčit. Představte si rodinu, která veškeré své příjmy, které má, vydá na bydlení a na všechno ostatní si musí půjčit. Tak přesně v téhle situaci jsme," popsal někdejší ministr financí Miroslav Kalousek.

Související obsah

07:46

Zmírnění podmínek pro dlužníky se Čechům nelíbí. Proti jsou tři čtvrtiny lidí

22. 4. 2024 Daniela Brychtová D. BRYCHTOVÁ

Další velkou položkou je úhrada státního dluhu. Jeho výše je v tuto chvíli zhruba tři biliony a 365 miliard korun. Od roku 2020 stoupl o víc než bilion korun. Každoročně se z něj platí úroky, které v minulém roce tvořily téměř 89 miliard korun. Jen pro představu, například resort dopravy loni hospodařil se zhruba 100 miliardami. Navíc i úroky státního dluhu každoročně stoupají.

Výdaje na obsluhu státního dluhu | Zdroj: TV Nova

​​"Není tajemstvím, že minimálně od toho roku 2020 se nezadlužujeme ani na nezbytnosti, ani na věci, které by měly podnikatelský význam. Zadlužujeme se pro okamžitou spotřebu," uvedl ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

V evropském srovnání ale patří Česko mezi méně zadlužené země, v poměru k HDP je dluh Česka zhruba 43 procent. Například nejzadluženější Řecko má poměr přibližně 160 procent k HDP.