Červenec byl třetí nejteplejší v historii, upozornili evropští meteorologové

Tomáš Vašek

Aktualizováno 20:50, 7. 8. 2025 7. 8. 2025, 07:52

Letošní červenec byl globálně třetím nejteplejším v historii měření. Průměrná teplota vzduchu dosáhla 16,68 °C, což je o 0,45 stupně více, než je průměr za roky 1991 až 2020. Přestože teploty byly mírně nižší než v rekordních letech 2023 a 2024, vědci varují, že klimatické změny zdaleka neskončily. Upozorňují také na častější extrémní projevy počasí – od vln veder až po ničivé záplavy.

Údaje vyplývají z čerstvých dat klimatické služby Copernicus (C3S), kterou provozuje Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF). "Dva roky po nejteplejším červenci v historii záznamů skončila nedávná série globálních teplotních rekordů. Neznamená to však, že ustaly změny klimatu. V červenci jsme nadále byli svědky dopadů oteplujícího se světa v podobě extrémních veder a katastrofických záplav," uvedl ředitel služby C3S Carlo Buontempo.

Červenec 2025 byl o 0,27 °C chladnější než rekordní červenec 2023 a o 0,23 °C chladnější než ten loňský, který se řadí na druhé místo v žebříčku. V porovnání s předindustriálním obdobím (1850 až 1900) byla letošní červencová teplota vyšší o 1,25 °C. Šlo přitom teprve o čtvrtý měsíc z posledních 25, kdy se globální teplota udržela pod hranicí +1,5 °C.

Související obsah

01:45

Blíží se významná změna počasí. Česko opět pohltí tropické teploty

6. 8. 2025 Ester Kabelová E. KABELOVÁ

Evropa zažila čtvrtý nejteplejší červenec v historii. Nejvýrazněji nadprůměrné teploty panovaly ve Skandinávii, především ve Švédsku a Finsku, které sužovaly vlny veder. V jihovýchodní Evropě hořelo kvůli suchu a žáru, zatímco v Turecku padl nový národní rekord – 50,5 °C. Tehdy o tom informoval i web Deutsche Welle (DW).

Naopak chladnější počasí se vyskytlo ve střední Evropě, západním Rusku nebo některých částech Španělska. Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné v oblasti Himálaje, v Číně a Japonsku. Podprůměrné teploty hlásily části Antarktidy, Severní i Jižní Ameriky, Indie, většina Austrálie a některé části Afriky.

V části Evropy bylo deštivěji

Teplota mořské hladiny mezi 60. rovnoběžkou jižní a 60. rovnoběžkou severní šířky dosáhla v průměru 20,77 °C, což je třetí nejvyšší hodnota zaznamenaná pro měsíc červenec. Rekordní teploty vody byly hlášeny z Norského a Severního moře nebo západního Atlantiku. Arktický mořský led byl o 10 % pod průměrem a šlo o druhou nejnižší červencovou hodnotu od začátku satelitního sledování. Všimla si toho i agentura Reuters.

Související obsah

01:59

Británii zasáhla bouře Floris, narušila tamní festivaly. Ovlivní i počasí v Česku

4. 8. 2025 Alice Procházková A. PROCHÁZKOVÁ

Co se srážek týče, v Evropě bylo deštivěji v její severní a střední části, zatímco na jihu a východě panovalo sucho. "Pokud nedojde ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, lze očekávat nejen další teplotní rekordy, ale také zhoršování dopadů oteplování – a musíme se na to připravit," varoval Buontempo.

Nadprůměrné teploty měly dopad i na mořský led. V Antarktidě byla rozloha mořského ledu o 8 % nižší než průměr, čímž se letošní červenec zařadil na třetí místo v historickém žebříčku nejnižších hodnot. Oproti extrémům z let 2023 a 2024 však šlo o mírnější odchylku. Oblasti s nadprůměrným a podprůměrným zaledněním se střídaly podle rozložení tlakových systémů nad kontinentem.

Služba Copernicus upozorňuje, že klimatické extrémy jako vlny veder, sucho, záplavy nebo lesní požáry budou bez výrazného omezení emisí skleníkových plynů stále častější a ničivější. Její data, založená na miliardách měření z celého světa, přitom slouží nejen vědcům, ale i vládám a krizovým složkám pro lepší přípravu na budoucí klimatické scénáře.

Lázeňská města hlásí silnou sezónu. Lázeňským hostům nejspíš výkyvy počasí nevadí (8/2025):