Hostem pořadu Kafe s Kristinou byl specialista na finance Jiří Hák. S moderátorkou Kristinou Kloubkovou řešil finanční gramotnost, jak děti učit nakládat s penězi pomocí společenských her, i o tom, jak by mohli rodiče přistupovat k otázce kapesného.
Hák upozornil, že finanční gramotnost není nic složitého. „Zjednodušeně jde o to, že nějaké peníze přitékají do rozpočtu, nějaké odtékají a nějaké tam jako zůstávají. A jde o to si spíš dneska ujasnit, za které věci by měl člověk utrácet, utrácí, kolik by z těch peněz si měl uspořit, a myslet třeba na nějakou budoucnost nebo na nějakou nečekanou událost,“ vysvětlil.
U dětí by se mělo s finanční gramotností začít co nejdříve. Hák říká, že pokud jsou děti gramotné z toho pohledu, že umí číst, psát a počítat, tak to je i ten okamžik, kdy by se měly začít s finanční gramotností.
Poznamenal ale, že někdy se rodiny o penězích bojí mluvit, a v některých je toto téma dokonce tabu. Tím se ale moc dětem nepomůže. „Vždycky říkám, že je to o tom začít u dětí s pravidlem 50, 30, 20. Padesát procent peněz, které vyděláváme, tak utrácet za nezbytné věci jako jídlo, ubytování, školy a podobně. Třicet procent jsou takové ty zbytné výdaje jako zábava a koníčky. Dvacet procent by mělo jít do dlouhodobých úspor a na dlouhodobé cíle,“ popsal.
Obě Hákovy děti, syn a dcera, dostávají stejně vysoké kapesné. Syn je už ve druhé třídě a má tak zřízené i bankovní konto, zatím jej ale nevyužívá. Jenom sleduje, jak mu tam chodí kapesné. Chlapec tak může pozorovat, jak mu peníze přibývají.
Další část kapesného dostává v hotovosti, podobně jako Hákova dcera. „V peněžence jsou pro ně peníze pochopitelnější. U peněz na účtu trvá dětem daleko déle pochopit, co to vlastně je, že stovka na účtu má stejnou hodnotu jako stokorunová bankovka. Děti se daleko dřív naučí pracovat s hotovostí. Na tom účtu je to velmi abstraktní, děti s tím začnou lépe pracovat až ve vyšším věku,“ popsal.
Velkou pomocí s výukou o penězích a finanční gramotností jsou podle Háka společenské hry. U nich v rodině se osvědčily Dostihy a sázky. Jako ideální věk doporučuje devět až deset let.
„Můžeme si k tomu sednout jako rodina a člověk tam i vidí, že ty děti nemají takové ty základní návyky typu, že si šahaly navzájem do peněz. Říkám: ‚Hele, cizím lidem se nesahá do peněz, počkej, až ti to dá. Zároveň si to přepočítej, jestli ti to dal ten člověk správně.‘ Zároveň jsou v těch nákupech zbrklí, prostě stoupnou na koně a nepřemýšlí, jestli ho mají do té stáje, nebo jestli mají peníze na ty další koně, kteří přijdou, ale prostě impulsivně nakupují,“ poznamenal.
U kapesného by se mělo podle Háka nechat dětem absolutní právo si rozhodnout, za co jej chtějí utratit. „Spíš bych je vedl k tomu, že když si počkají, tak najednou za měsíc tam budou mít dvakrát tolik, protože přijde další kapesné. Nebo přijde za tři měsíce další a budou mít třikrát takovou částku a můžou si koupit větší věci. A vést je k tomu, že větší věci jsou většinou dražší, to znamená, že si na ně musíme počkat,“ vysvětlil.
Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl najdete níže.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz