Novela vrací malé děti v ohrožení do náručí matek-alkoholiček

Na problémy spojené s novelou zákona sociálně-právní ochrany dětí upozornila redakci Finančních a ekonomických informací (faei.cz) Hana Kupková, ředitelka Fondu ohrožených dětí. | Zdroj: Michaela Cásková

„Děti patří do rodin a nikoli do ústavů.“ Tak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka prezentoval úspěch svého rezortu v deinstitucionalizaci péče o ohrožené děti. Bohužel se ukázalo, že novela je sice postavena na vznešených ideálech, ale je zcela odtržena od reality, kterou lidé pracující v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) dnes a denně žijí.

Problematikou se v Tématu týdne zabýval portál Finanční a ekonomické informace (faei.cz).

Novela, která vstoupila v platnost od ledna letošního roku, mimo jiné stanovuje, že soud může nově v případě dětí mladších čtyř let rozhodnout o jejich svěření do péče přechodného pěstouna, nikoli do specializovaných zařízení, jakým je například Klokánek.

Sem se tyto děti dostanou jen na základě dobrovolné dohody se zákonným zástupcem, případně Orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), a to maximálně na dva měsíce.

Jak faei.cz upozornila Hana Kupková, ředitelka Fondu ohrožených dětí, nově stanovené časové omezení doby pobytu dítěte často neumožňuje reálné vyřešení rodinné situace, která umístění dítěte zapříčinila. Není například možné, aby za tu dobu rodič úspěšně absolvoval protialkoholní léčbu.

Přechodní pěstouni nejsou

Jaký je tedy osud malých dětí, pro něž se včas nepodaří nalézt přechodnou pěstounskou péči? Vzhledem k tomu, že pěstounských rodin není dostatek, musejí se tyto děti za krátkou dobu vrátit zpět do prostředí, které pro ně není vhodné a často ani bezpečné, například do náručí matek-alkoholiček.

Nové nařízení je postaveno na předpokladu, že se podaří zajistit dostatečný počet přechodných pěstounů, kteří budou dětem k dispozici. Současná situace, tři čtvrtě roku po zavedení novely, tomu však zatím nijak nenasvědčuje.

Zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc umožňují, aby v nich byli společně umístěni všichni sourozenci a aby se dále neprohlubovaly psychické problémy dětí. Zároveň tato zařízení podporují biologické rodiče v návštěvách a zvyšování jejich rodičovských kompetencí.

Hrozí zhroucení systému okamžité pomoci

Naopak v pěstounských rodinách je často nutné sourozence rozdělit a návštěvy jsou omezovány do té míry, kdy hrozí, že rodič ztratí o své dítě zájem. Nutně se tedy nabízí otázka, proč by institut přechodných pěstounů měl být za každé situace automaticky lepší než zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Přesto odborníci narážejí na to, že chybí systémová opora – nejen pro zařízení typu ZDVOP či pěstouny, ale také pro sociální služby v oblasti prevence. Bez kvalitní podpory všech článků však reálně hrozí zhroucení celého systému.

„Pokud stát tento trend nezvrátí, dojde k postupné likvidaci zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc i sociálních služeb. A nejvíce na to opět doplatí ti nejzranitelnější – děti,“ varovala Hana Kupková.