Nebezpečná sršeň asijská se v posledních letech šíří Evropou. Čím je nebezpečná? Jak se jí bránit? Dozvíte se v článku.
Naprosto jednoznačně sršeň asijskou poznáte podle žlutých konců nohou, informuje ve svém informačním letáku česká Státní veterinární správa. Celkově je však sršeň asijská převážně černá (kromě žlutooranžového konce zadečku), zatímco u sršně obecné, která je v Evropě běžná, převažuje žlutooranžové zbarvení. V průměru je sršeň asijská o trochu menší než sršeň obecná.
V Evropě se vyskytuje také sršeň východní. Ta je však převážně načervenalá, takže si ji nespletete. Navíc se s ní setkáte pouze v jihovýchodní Evropě.
Sršním jsou podobné také některé mouchy. Ty však mívají jiný, oblejší tvar těla. Navíc mají pouze jeden pár křídel, zatímco sršně mají páry dva.
Sršeň asijská byla do Evropy, konkrétně do Francie, zavlečená v roce 2004 v zásilce zboží z Čínské lidové republiky, uvádí na webu Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Následně se tato sršeň začala šířit Evropou.
V Česku se první nahlášená sršeň asijská objevila 5. října 2023 v Plzni. Od té doby se objevila také u Rudné u Prahy, v Hrádku u Rokycan či v Budišovicích na Opavsku.
Sršeň asijská je v Evropě invazní, tedy nepůvodní druh. Kvůli tomu hrozí její další nekontrolované šíření, varuje odborný časopis Trends in Ecology & Evolution.
Má vysokou přirozenou schopnost rozmnožovat se, pokud pro to má příznivé podmínky. Klima i životní prostředí v Evropě, a to nikoli jen jižní, jsou přitom pro ni velmi vhodné.
Nebezpečná je zejména pro včely. Napadá je totiž v jejich úlech.
Pokud si na vás sršeň sedne, nepanikařte a nedělejte prudké pohyby, doporučuje web Pasti.cz. Sama zpravidla po chvíli zase odlétne.
Bodnutí je bolestivé a může být pochopitelně velmi nebezpečné pro alergiky, přičemž alergie se může rozvinout i v průběhu života. V ohrožení jsou rovněž malé děti či staří lidé. Potenciálně nebezpečné je také bodnutí do krku či do hlavy, a to i u zdravých lidí.
Víceméně však nezáleží na tom, jestli člověka bodne sršeň asijská či obecná, popřípadě některé další druhy hmyzu. Pokud se napadnutému špatně dýchá, má jiné obtíže (například se mu chce zvracet) nebo je otok po bodnutí výrazný, zavolejte okamžitě záchranku a místo bodnutí ledujte. V ostatních případech nebývá bodnutí sršní asijskou či obecnou nebezpečné.
Extrémně jedovatá je pouze sršeň mandarínská, upozorňuje web Pasti.cz. Tato japonsko-čínská sršeň se však v Evropě nevyskytuje, a to ani jako invazní druh. Tedy aspoň prozatím.
Poznali byste ji na první pohled, protože je na rozdíl od sršní asijských i obecných větší a je téměř celá černá. Na rozdíl od jiných sršní je navíc výrazně agresivnější.
Pokud zpozorujete sršeň asijskou, nahlaste to, žádá ve své tiskové zprávě Ministerstvo životního prostředí ČR. Odborníci se následně budou snažit lokalizovat příslušné hnízdo. Hasiči pak hnízdo zlikvidují.
Pozorování sršně asijské hlaste na e-mail [email protected], případně přes aplikaci Nahlaš sršeň (pro iOS Apple) nebo Nahlaš sršeň (pro Android). Pomůžete tak zamezit jejímu dalšímu šíření. Informujte také místní včelařský spolek.
Vzhledem k tomu, že je sršeň asijská nebezpečná zejména pro včely, měli by se jí bránit primárně včelaři, a to ochranou úlů, doporučuje ve své příručce Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ. Pomáhají například elektrické zábrany či sítě. Správné pletivo na úlech neomezí pohyb včel medonosných, ale zabrání vlétnutí větších druhů hmyzu včetně sršní do úlu.
Invaze asijských sršní v Evropě: Cestují na kamionech, Česko může mít problém (3/2024):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz