Mrazivá slova hlavní hygieničky: Hrozí, že na zápal plic brzy nebude žádný účinný lék

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Markéta Schulzová

18. 11. 2025, 12:07

Státní zdravotní ústav (SZÚ) vydal ku příležitosti Evropského antibiotického dne důležité prohlášení. Zaměřil se v něm na bakterie rezistentní vůči antibiotikům, což je jeden z nejvážnějších problémů současného světa.

Data SZÚ uvádí, že přibližně 7 % všech evropských pacientů v nemocnicích má aspoň jednu infekci spojenou se zdravotní péčí, informoval ústav v prohlášení. Třetina těchto infekcí je přitom způsobena bakteriemi odolnými vůči současným antibiotikům.

„Antibiotická rezistence představuje jeden z největších globálních zdravotních problémů současnosti,“ řekla hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková. „Nesprávné a nadměrné užívání antibiotik vede k tomu, že se bakterie stávají odolnými vůči léčbě. Pokud se trend nezmění, hrozí, že běžné infekce nebude možné léčit dostupnými antibiotiky,“ dodala Macková.

„Představme si například, že dostaneme zápal plic a nebude jediné léčivo, které by nám dokázalo pomoci s nákazou bojovat,“ uvedla jako příklad. 

Související obsah

01:34

Lidé si nabrali vodu a zemřeli. Město uzavřelo oblíbený pramen

13. 11. 2025 Eva Vaňáčová E. VAŇÁČOVÁ

​V Evropě každoročně zemře přes 35 000 pacientů z důvodu infekcí odolných na antimikrobiální látky, uvádí evropské studie. Z toho důvodu se evropské státy zavázaly do roku 2030 ke snížení výskytu infekcí krevního řečiště, způsobených třemi nejvýznamnějšími rezistentními bakteriemi. Jeho splnění ale bude obtížné.

„V porovnání s jinými evropskými státy je výskyt rezistence [v Česku] stále spíše nižší,“ uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ Helena Žemličková. 

Související obsah

01:48

Češi podceňují antibiotika. Část je bere bez receptu, jiní je schovávají na později

4. 9. 2025 Tomáš Vašek T. VAŠEK

Důležitou součástí prevence jsou pak pravidelné kontroly infekcí v nemocnicích. ​„82 % nemocnic v ČR má zavedený program prevence a kontroly infekcí. Je třeba podporovat vzdělávání v této oblasti, abychom měli dostatek personálu, který se této problematice věnuje,“ dodává Žemličková.

Problém antibiotické rezistence ale často dopadá také na zdravotníky. Ti denně pečují o pacienty s infekcemi, které je stále obtížnější léčit, a často tak čelí vyššímu riziku komplikací. To představuje rostoucí zátěž i zvyšující se stres během práce. Stále ale zůstávají klíčovou rolí pro prosazování prevence.

„Společně můžeme zmírnit riziko šíření antibiotické rezistence. Každý z nás má svou roli. Používejme antibiotika zodpovědně, dodržujme rady lékařů a mysleme na prevenci,“ doplnila k situaci Žemličková.