APLIKACE TN.CZ
TALK!

Když nemám kalhoty v ponožkách, cítím se ohrožen, přiznal herec Šafařík

Možná ho znáte jako Mlíčňáka z Krále Šumavy nebo Františka Průšu ze seriálu Bratři a sestry. Hostem pořadu TALK! byl herec, a dokonce i spisovatel Denis Šafařík. V rozhovoru s moderátorkou Annou Andrlovou přiblížil svůj neopakovatelný cit pro módu i umění.

Šafařík má specifický cit pro módu. Do studia dorazil s kalhotami vsunutými do ponožek. A jak přiznal, jedná se o jeho „módní signature“, tedy podpis. Řekl, že už ale ani neví, jak to vzniklo.

„Já si myslím, že ten původ je v tom, že asi někde, když byla zima, tak mi prostě foukalo na kotníky a v tu chvíli jsem si řekl, že si to zahalím. Takže podle mě byl ten začáteční důvod čistě praktický. No, a pak už mě to nějak začalo bavit a teď, když nemám ty ponožky přetažený, tak se cítím jako v ohrožení,“ popsal.

K tomu přidal i jednu humornou příhodu. „Viděl jsem teď nějakého pána, který šel a měl to stejně, tak jsem mu trošku chtěl říct, ať si to zase předělá, že to nosím jenom já,“ řekl se smíchem. Nakonec ale muže nekonfrontoval, protože mu bizarnost celé situace došla.

Mimo nastavování módních trendů se nyní Šafařík věnuje divadelnímu herectví. Fanoušci a divadelní nadšenci jej nyní mohou vidět v Divadle Na Fidlovačce, kde hraje hlavní roli ve hře Amadeus, tedy hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta.

Hraje ale také v Divadle pod Palmovkou, Divadle ABC, Dejvickém divadle a v létě taky na Kampě v představení Marta, kde hraje zpěváka Václava Neckáře.

Související obsah

​Šafařík se v poslední době objevuje ve více temných rolích. Podle něj to odstartovala role strážmistra Luďka Mlíčka, zvaného Mlíčňák, v seriálu Král Šumavy. „Já jsem za to vlastně vděčný, protože nechci být úzce profilovaný jenom na ty kladné nebo hyperkladné postavy. Je zábavné, když člověk může tam mít i něco jiného, a já si obecně myslím, že žádný člověk, žádná postava není vždycky černobílá,“ uvedl.

Šafařík také napsal a režíroval film O malých věcech. Jedná se o povídkový snímek s 12 nevšedními a černohumornými příběhy z jednoho pražského činžáku. Říká, že celý film byl takový experiment, protože se u něj jednalo o režisérkou a scenáristickou prvotinu.

„Měl jsem nějakou touhu, bylo to v období covidu, kdy jsem zase prožíval svoje osobní dramata, a tohle do toho prosáklo. Byl to nějaký druh mé terapie. Bylo to období, kdy celý svět zažíval velkou krizi a do toho jsem já zažíval velkou osobnostní krizi. A to všechno se promítlo do těch textů, do těch vztahů,“ vysvětlil.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

TN Live, rod | Text vznikl s přispěním umělé inteligence

Související témata

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz