Naděje pro bezdětné ženy. Čeští vědci přišli na to, jak otěhotnět i ve starším věku

Klára Pospíšilová

26. 12. 2025, 20:45

Českým vědcům z Akademie věd se opět povedl převratný objev, který ve světě nemá obdoby. Přišli na to, že stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit a jejich poškození jde opravit. A to by v budoucnu mohlo prodloužit plodnost žen, a navíc zabránit u dětí genetickým poruchám, jako je třeba Downův syndrom. Tenhle objev vznikl náhodou při jiném výzkumu, který zkoumal lidské buňky.

Každá žena má pouze omezené množství vajíček a jejich kvalita s 30. rokem rapidně klesá. Ideální věk pro založení rodiny je tak podle lékařů mezi 20. a 25. rokem. „Ženy odkládají mateřství ne po 35 letech, ale ještě i víc a pak se dostáváme k tomu, že je potřeba používat vícero metod v léčbě neplodnosti,“ uvedl gynekolog Daniel Alexander.

Průměrný věk prvorodiček v Česku se rok od roku zvyšuje. Loni jim bylo přes 30 let a nejpozději rodí ženy v Praze. Když už se lidé rozhoupou, podle lékařů je často pozdě, a to nejčastěji právě kvůli kvalitě ženských vajíček.

Počet porodů z asistované reprodukce | Zdroj: TV Nova

Přibývá tak umělých oplodnění. To před časem podstoupila i Kristýna s manželem. Zdravotní problémy, které jim bránily v založení rodiny – prý měli oba. „Já mám dvě děti a vlastně na ty dvě děti jsme absolvovali čtyři cykly umělého oplodnění,“ řekla paní Kristýna.

Související obsah

02:46

Obezita v Česku dosáhla kritických hodnot. Lékaři varují před neplodností a cukrovkou

7. 6. 2025 Zuzana Drábková Z. DRÁBKOVÁ

​Lékaři po celém světě si dlouhá léta mysleli, že biologická oprava jednoduše řečeno starých ženských vajíček není možná. Mezinárodní vědecký tým z Akademie věd teď ale všem vědcům na světě dokázal, že se pořádně pletli.

„Naše výsledky ukazují, že stárnutí není nezvratné a že kvalitu vajíček lze v zásadě obnovit. To otevírá prostor pro vývoj budoucích terapeutických přístupů,“ uvedla vedoucí týmu z Ústavu experimentální medicíny Helena Fulková.

Vědci vajíčka zatím omladili u myší, podle nich ale objev v budoucnu u lidí může zabránit genetickým vadám, zvýšit úspěšnost početí anebo přispět k záchraně ohrožených druhů zvířat.