Reklama
Trump zdůvodnil útok ve Venezuele: Zastavili jsme přísun drog do USA
Spojené státy americké v noci na sobotu zaútočily na Venezuelu s cílem zadržet tamního prezidenta Nicoláse Madura, o němž tvrdí, že stojí za obchodem s drogami. Celý svět spekuluje, co vedlo Donalda Trumpa k úderu na Venezuelu. Jako hlavní důvody uvádí Trump ochranu amerických občanů před přísunem drog a nelegitimitu venezuelské vlády.
Reklama
Reklama
Svět se stále dohaduje, co vedlo Donalda Trumpa k útoku na Venezuelu. On sám prohlásil, že USA musely zamezit proudění drog do jeho země. Podle prezidenta se z Venezuely do Spojených států dostává zejména kokain a fentanyl. Ten je syntetickou drogou, jednou z nejsilnějších a nejnebezpečnějších vůbec. Jenom za loňský rok zemřelo na předávkování podle odhadů více než 50 tisíc Američanů.
Podle Trumpa právě Madurova vláda umožňuje pašování drog, podporuje zločinecké aktivity a tím destabilizuje region. Proto venezuelskou vládu považuje za nelegitimní.
Trump se dlouhodobě netajil tím, že nemá problém s invazí do Venezuely. V srpnu vypsal Bílý dům na Madurovu hlavu odměnu přesahující v přepočtu miliardu korun. A poté dokonce vyzval Trump Madura, aby i s rodinou opustil zemi, což se nakonec nestalo. V listopadu pak do karibských vod připlula vůbec největší letadlová loď na světě a spolu s ní další lodě, odhaduje se, že v okolí Venezuely měli Američané na 15 tisíc vojáků. A v prosinci začala americká armáda obsazovat venezuelské ropné tankery, na které prý americká vláda uvalila sankce.
Související obsah
Po objevu velkých ložisek na začátku 20. století se Venezuela rychle proměnila z chudého zemědělského státu v ropnou velmoc. Bohatství ale bylo od začátku v rukou úzké elity. „Hugo Chávez se dostal k moci ve svobodných volbách, což vlastně hovoří o tom, že Venezuela bývala dlouhá desetiletí jednou z nejstabilnějších demokracií v Latinské Americe. Vlastně teprve postupem času během vlády Huga Cháveze se stávala více autoritářskou zemí,“ vysvětluje Karel Kouba ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Venezuelský politik Chávez se k moci dostal v roce 1998 a snažil se budovat něco na způsob jihoamerického socialismu. „Postupně likvidoval liberální kontrolní mechanismy a stal se populistickým ztělesněním lidové vůle. Na začátku byl nesporně demokraticky zvolený, měl silnou legitimitu, ale pak někdy po roce 2008 až 2009 začal budovat opravdu základy toho autokratického systému,“ osvětlil iberoamerikanista Radek Buben.
Související obsah
Po Chávezovi moc přebral Nicolás Maduro. Původně pracoval jako řidič autobusu. Poprvé se prezidentem Venezuely stal v roce 2013, kdy nahradil zesnulého Cháveze. Poté volby ovládl ještě třikrát.
„Maduro byl dlouho členem jakéhosi vnitřního okruhu Huga Cháveze, byl to kariérní politik a předtím byl lídrem odborových svazů. Hugo Chávez si ho vyvolil jako svého nástupce,“ poznamenal Kouba.
I on se zhlédl v Chávezových diktátorských metodách a nakonec Američany vyšoupl z ropného byznysu. „Národní firma, která spravovala ropu, vyhodila asi 20 tisíc lidí, inženýry, všechny, kteří byli připravení, mluvili jazyky. A dosadili své kamarády, lidi, kteří na to nebyli připravení. A pak se začalo sypat ve Venezuele, znárodňování, státní kontrola ekonomiky,“ uvedl občan Venezuely Manuel.
Související obsah
„Zdědil extrémně špatnou ekonomickou situaci, která začala na konci Chávezova vládnutí s poklesem cen ropy a celkově s oslabením čínské poptávky. V posledních letech je jeho režim i velmi represivní, tam umírají lidé ve vězení, dochází k mučení, lidé mizí,“ vysvětlil Buben.
Podle odborníků téměř 80 % Venezuelanů doufá, že s koncem Madura přijdou i svobodné volby.
eva, TN.cz
Reklama
Reklama
Související témata
TOP ČLÁNKY A VIDEA
Co byste neměli přehlédnout
Reklama
Důležité Události
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz
Reklama