Důvod, proč chce Trump Grónsko: Tamní základna je pro USA velmi důležitá

Petra Ondrouchová

5. 1. 2026, 20:54

Americká vojenská operace ve Venezuele vyvolává obavy z toho, že by Donald Trump mohl mít políčeno i na další země. A jeho nedělní prohlášení, že USA potřebují Grónsko, vzbuzuje otázky, jestli Američané neplánují vojenskou invazi i na tohle autonomní území, které je nejen součástí Dánského království, ale i NATO.

„Potřebujeme Grónsko z hlediska národní bezpečnosti. Je tak strategické. Právě teď je Grónsko doslova zaplavené ruskými a čínskými loděmi,“ prohlásil Trump jen pár hodin po intervenci Spojených států ve Venezuele. Vyvolalo to bouři na mezinárodní úrovni.

Dánsko, které Grónsko spravuje už od roku 1814, odpovědělo, že USA nemají na anexi tohoto území právo. Podpory se mu dostalo napříč Evropou.

„Budoucnost Grónska náleží Grónsku a Dánskému království,“ vzkázal britský premiér Keir Starmer. „Grónsko je spojencem Spojených států a zároveň je chráněno aliancí NATO. Stojíme pevně za Grónskem,“ uvedla mluvčí EU Paula Pinhová.

Související obsah

00:21

Trump si po Venezuele dělá zálusk na Grónsko. Tu zemi potřebujeme, řekl

4. 1. 2026 Adam Češner A. ČEŠNER

Grónsko je území velké téměř jako Indie. Američané tam mají základnu vesmírných sil Pituffik, což je nejsevernější vojenská základna Spojených států. Ta je součástí systémů včasného varování a pomáhá detekovat rakety přilétající přes pól směrem k Severní Americe.

Ze základny například do Moskvy je to necelých 4 500 kilometrů, ze všech amerických základen schopných monitorovat trajektorie polárních raket je tak k Moskvě nejblíž.

Související obsah

02:11

Musíme mít Grónsko, trvá na svém Trump. Zařídit to má jeho spojenec

23. 12. 2025 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

Druhá nejbližší základna Clear Space Force Station na Aljašce je od Moskvy o 2 000 kilometrů dál. V Grónsku se nachází také obrovské zásoby minerálů, vzácných zemin, ropy a zemního plynu. A ubývání ledu v Arktidě také otevírá nové námořní dopravní trasy.

Odborníci napadení Grónska Spojenými státy spíše vylučují. Pokud by k němu přeci jen došlo, členské země NATO by spor pravděpodobně řešily diplomatickou cestou.

„Aliance může sáhnout ke klasickým konzultacím podle článku 4. Samozřejmě všichni členové mají povinnost své spory řešit mezi sebou a smírně,“ vysvětlil bývalý český vyslanec při NATO Jakub Landovský.

Přibližně před rokem se Trump podobně kontroverzním způsobem vyjádřil také o Kanadě. Ta by se podle něj měla stát 51. státem USA.