Evropská unie má pro případ celní války se Spojenými státy připravenou takzvanou bazuku. Ta by znamenala tvrdé sankce, včetně například vyřazení amerických společností z evropských veřejných zakázek. Ačkoli americký prezident Donald Trump ve středu cla kvůli Grónsku zrušil, EU by v případě dalšího vyhrocení situace mohla bazuku použít.
Evropská unie připravila takzvanou obchodní bazuku v roce 2023 kvůli Číně, která komplikovala přístup litevským firmám. Nikdy ji nepoužila. Před oznámením zrušení dalších cel hlavně Francouzi tlačili na to, aby to Evropa zvážila, upozornil The Guardian. V případě celní války je pořád bazuka připravená.
Podle Francouzů by měla EU bazuku použít, pokud americký prezident Donald Trump opravdu zavede 10% clo na země, které se postavily proti americkému ovládnutí Grónska. Ty by se navíc od 1. června zvedly na 25 %. Německý ministr financí Lars Klingbeil prohlásil, že by bazuku měla Evropa zvážit.
Kancléř Friedrich Merz byl ale opatrnější. Upozornil, že německá ekonomika je závislá na exportu, a věřil, že se Trumpa podaří přesvědčit. To se nakonec opravdu podařilo. Podobně opatrné bylo třeba Nizozemsko, Irsko, Itálie, ale i Česko.
Pokud by se o bazuce hlasovalo, nemusí se pro její nasazení vyslovit všechny státy. Stačí 15 z 27 zemí, které reprezentují 65 % obyvatel.
Bazuka by znamenala tvrdé obchodní sankce. Americké firmy by mohly mít zakázanou účast na evropských veřejných zakázkách, a dokonce by je Evropa mohla úplně vyřadit z vnitřního trhu.
Z Evropy by se také mohl omezit export do Spojených států i import z nich. Dalším krokem by bylo ukončení ochran duševního vlastnictví. Skončila by tak platnost amerických patentů na například software nebo léky.
Velmi záleží na tom, na jakou oblast by se Evropa zaměřila. Vyjmenované kroky může použít na technologické společnosti, zemědělské výrobky či výrobce letadel.
Ačkoli by měly být zaměřené tak, aby co nejméně dopadaly na Evropany, mohou kroky způsobit například vyšší ceny za výrobky a služby amerických společností. Například by se mohla zdražit elektronika Applu.
Odpálení bazuky by pravděpodobně nebylo jednoduché. Tím, že nikdy nebyla použita, není jasné, jak by vše fungovalo.
Evropská komise by na diskuzi měla čtyři měsíce. Členské státy pak dalších osm až deset týdnů. Poté by se ještě vyjednávalo.
Bez bazuky by reakce mohla být rychlejší. Mohla by pouze znovu zavést clo na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun), které by se týkalo bourbonu, letadel a sójových bobů.
Státy, na které se Trump zaměřil, vyvážejí asi polovinu celkového evropského vývozu do USA. Jejich HDP by se kvůli clům snížilo podle odhadů o 0,1 až 0,2 %. U Německa dokonce o 0,3 %.
Následky by však pocítily i Spojené státy. Americké firmy, ale i obyvatelé by totiž platili více. To by omezilo ekonomickou aktivitu i investice. Je možné, že by prudce narostla inflace.
Hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Pierre-Olivier Gourinchas varoval, že obchodní válka by mohla snížit globální produkci přibližně o 0,3 %. „Všichni víme, že v obchodní válce nejsou žádní vítězové, a to je třeba mít na paměti,“ podotkl.
„Nejnovější výhrůžky Donalda Trumpa mohou ohrozit obchodní dohody, které USA uzavřely loni v létě s Velkou Británií a Evropskou unií, a dále zhoršit vztahy s nejbližšími spojenci Ameriky,“ upozornil pro CNN ekonom Dan Hamilton.
„Skutečnou cenou celních sporů – protože celní sazby se někdy mění ze dne na den – jsou továrny, které nebyly nikdy postaveny jen proto, že společnosti nemají dostatečnou jistotu,“ dodal ekonom Joseph Foudy.
Trump se svými projevy přibližuje Putinovi, hodnotí komentátor Petros Michopulos (1/2026):
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz