Experti si utahují z Trumpova nového projektu. Peníze určitě neposílejme, varuje Joch

Martin Čermák, Roman Dolejský

31. 1. 2026, 16:39

Mělo by se Česko stát členem Rady míru pod vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa? Jsou jeho zásahy do geopolitiky přínosem? Na tyto a další otázky odpovídali v pořadu Za pět minut dvanáct s moderátorem Martinem Čermákem amerikanista Kryštof Kozák a politický komentátor Roman Joch.

Trump formálně ustavil Radu míru v lednu 2026. Je jejím doživotním předsedou. Členství bylo nabídnuto i České republice, ta jej zatím nepřijala ani neodmítla. První tři roky jsou zdarma, pak mají členové odvádět miliardu dolarů ročně, tedy asi 21 miliard korun.

Joch zatím nevidí žádný důvod, proč by se mělo Česko projektu účastnit. Není zatím jasné, jak bude fungovat a zda bude efektivní. „OSN je neefektivní a tato rada by zřejmě byla stejně neefektivní. Zatím jenom jedna evropská země přislíbila účast, a to Maďarsko, žádná jiná. Dokonce ani Slovensko Roberta Fica,“ řekl.

Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že první tři roky jsou zdarma a Trumpovi do konce mandátu zbývají také tři roky, tak by se to mohlo zkusit, navrhl s určitou nadsázkou. Ale v žádném případě by se neměly platit žádné peníze.

V podobném duchu uvažuje i Kozák. „Jsme v pozici malé, ale relativně chytré, potenciálně subverzivní země a máme zkušenosti s velmocenskou politikou, a že to může dopadnout pro Českou republiku různým způsobem, různě špatně,“ sdělil.

Související obsah

38:57

Fialova vláda vyhladověla pracovníky, tvrdí Juchelka. Všechno zaplatí občané, reaguje Jurečka

31. 1. 2026 Martin Čermák M. ČERMÁK

​„Takže já bych v klidu doporučil vstoupit okamžitě do Rady míru s cílem ji začít pomalu rozkládat zevnitř a vědět, co se v té Radě míru děje. Když nejste u stolu, tak jste na menu. Já bych tam klidně vstoupil, tvářil bych se přátelsky, poslouchal bych, o čem mluví, a hned bych se vrátil na BIS a Centrálou zpravodajských služeb a v klidu poreferoval, o čem se tam hovoří. Mě by to zajímalo, co se tam jako bude řešit,“ dodal.

Tématem byly i vztahy mezi Spojenými státy a Íránem, který v poslední době zažil vlnu demonstrací proti režimu. „Jsem přesvědčen, že kdyby padl režim ajatolláhů, tak je to v první řadě dobré pro Írán, je to dobré pro oblast, je to dobré pro nás. Přejme íránskému lidu, aby teokracie fanatiků skončila,“ uvedl Joch.

K tomu dodal, že Trump na jednu stranu kandidoval s izolacionistickými sentimenty, na druhou se mu vyčítá až přílišná intervence. Jmenoval například útok na Írán či zásah ve Venezuele. „Kdyby se mu ale povedlo změnit režim ve Venezuele, v Íránu a na Kubě, tak přes všechny své osobní charakterové nedostatky bude jedním z největších prezidentů v zahraniční politice v dějinách USA,“ prohlásil. A s tímto výrokem souhlasil i Kozák.

Na debatu s Romanem Jochem a Kryštofem Kozákem se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl pořadu najdete níže.

​