Tetování ovlivňuje imunitní systém, zjistili vědci. Rizikové jsou barevné inkousty

Klára Pospíšilová

11. 2. 2026, 20:16

V Česku přibývá lidí, kteří mají potetovanou velkou část těla. Ale podle mezinárodní studie, na které se podíleli i čeští vědci, může tetování škodit našemu imunitnímu systému. Barviva prý pronikají do lymfatického systému, tam se mohou hromadit i několik let a vyvolávat záněty. Nejrizikovější je podle vědců červený a černý pigment. Ten je přitom nejpoužívanější.

Třiatřicetiletá Helena má potetované celé ruce a část nohou, vyšlo ji to na necelých 200 tisíc korun. Podle dat má alespoň jedno tetování v Česku třetina dospělé populace. Nejvíc se nechávají tetovat lidé mezi 20. a 30. rokem a častěji to jsou ženy.

Vědci zkoumali inkousty schválené pro evropský trh a mimo jiné přišli na to, že nejrizikovější je červený, navíc se prý řada tetovacích látek skládá z chemikálií, které byly původně určené pro barvení plastů.

Související obsah

29:51

Tetováním se po Schillerové pochlubil i Nacher. Chce i data narození svých dětí

27. 5. 2025 Roman Dolejský R. DOLEJSKÝ

„Během tetování se inkoust nehromadí pouze v kůži, ale hromadí se ve velkém množství i v imunitním systému. Inkoust způsobuje i buněčnou smrt u těchto buněk a spouští zánětlivou reakci,“ vysvětlil virolog a jeden z autorů studie Martin Palus.

Názory lidí na tetování se různí. „Tetování nemám a nejsem toho úplně zastáncem. Je to nevratný způsob, jak změnit svoje tělo, a nepřipadá mi to jako dobrý nápad,“ řekli v anketě televize Nova.

Roli podle vědců hraje i velikost tetování – tedy čím větší, tím pro imunitní systém horší. Navíc lidé, kteří mají potetované paže, by do nich neměli dostávat očkování.

„U potetovaných myší byla odpověď na očkování nižší než u netetované tkáně a podobně i u lidských buněk, které byly vystaveny inkoustu, došlo ke snížené reakci v odpovědi na očkování,“ tvrdí Palus.

„Nemyslím si, že ten efekt by byl takový, že by se dali považovat za neočkované, to určitě ne, oni budou mít nižší hladiny protilátek,“ domnívá se epidemiolog Roman Prymula.

Podle vědců zatím nezodpovězenou otázkou zůstává, zda inkoust nemůže být spouštěčem i autoimunitních chorob, rozvoje rakoviny anebo vážných infekcí.