Moře, kam míří Češi, má problém. Hladina prudce klesla na historické dno

Pohled na Baltské moře z pláže u polského města Darłowo (30. 12. 2025) | Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Vašek

13. 2. 2026, 07:46

Baltské moře zažívá bezprecedentní pokles hladiny. V prvních únorových týdnech roku 2026 naměřili vědci hodnoty, které nemají obdoby od začátku systematických měření v roce 1886. Odborníci upozorňují, že nejde o vysychání moře ani nedostatek srážek. Za dramatickým úbytkem stojí především dlouhodobé silné větry.

Na rekordně nízkou hladinu upozornil Institut oceanologie Polské akademie věd. Podle něj se průměrná úroveň vody aktuálně pohybuje zhruba 67 centimetrů pod normálem. „To znamená, že zjednodušeně řečeno v pánvi ‚chybí‘ asi 275 kilometrů krychlových vody – tedy téměř 275 miliard tun,“ uvedli vědci, které citoval web stanice Polsat News.

Příčina je podle expertů překvapivá – nejde o nedostatek přítoku z řek ani o sucho. „Dlouhodobé východní větry vytlačily masy vody přes Dánské úžiny směrem k Severnímu moři, což způsobilo pokles hladiny v celém vodním regionu,“ vysvětlil institut.

Související obsah

01:00

Na řece Odře se objevil podivný úkaz. Lidé nemohou uvěřit svým očím

4. 2. 2026 Jakub Loukota J. LOUKOTA

​Odborníci označují tento jev jako takzvaný „wind set-down“. Jde o proces, při kterém vytrvalý vítr z jednoho směru doslova „odfoukne“ vodu z moře. „Klíčovým faktorem jsou atmosférické podmínky – oblast vysokého tlaku a stabilní východní proudění, nikoliv nedostatek srážek,“ doplnili vědci.

Jak upozornil server Phys.org, nízká hladina má praktické dopady. Komplikace mohou nastat v dopravě i lodní navigaci, změny ale pocítí také ekosystém. Zároveň se objevuje jeden paradoxní efekt – situace by mohla přírodě nakonec pomoci.

Související obsah

02:23

Chorvatsko zasáhl orkán a osmimetrové vlny. Všechno je pod vodou, děsí se místní

6. 2. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

​„Hluboké vody Baltu často trpí nedostatkem kyslíku, což omezuje život organismů na dně. Až vítr ustoupí, může přitéct chladná, slaná a okysličená voda ze Severního moře, která tyto oblasti doslova osvěží – jako hluboký nádech pro celý ekosystém,“ uvedli odborníci.

Neobvykle nízká hladina spolu s mrazy navíc způsobila, že moře na některých místech zamrzlo více než obvykle. V Estonsku se kvůli tomu dokonce otevřely takzvané ledové silnice mezi ostrovy a na pobřeží se vytvořily vzácné ledové valy. Experti ale varují, že tloušťka ledu zůstává velmi proměnlivá a zejména v blízkosti přístavní infrastruktury může být vstup na něj nebezpečný.

Kam na jarní prázdniny? Někteří rodiče volí dovolenou u moře (1/2026):