Vláda snížila rozpočet na obranu. Je to nezodpovědný krok, volá opozice

Daniela Brychtová

17. 2. 2026, 20:40

Kvůli sníženým výdajům na obranu byl v úterý terčem řady dotazů na sněmovním výboru pro obranu ministr Jaromír Zůna (za SPD). Snížený rozpočet vyvolal pochyby hlavně u jeho předchůdkyně Jany Černochové (ODS). Podle ní je to v současné době nezodpovědné. Šéf resortu ovšem ubezpečoval, že stávající modernizace zůstane zachována, ale musí být efektivní.

Necelých 155 miliard korun má mít tento rok na výdaje ministerstvo obrany. Původně to ale mělo být 176 miliard. V přepočtu to má být 1,76 % HDP, závazek NATO je přitom minimálně 2 %.

„Pokud jde o těch 21 miliard, tak to šlo o tu část, která nebyla pokrytá podepsanými a vyhlášenými smlouvami. To, co je podepsáno, to zůstává nedotčeno,“ obhajoval Zůna snížené výdaje na obranu.

Jeho předchůdkyně ho zahrnula řadou kritických otázek. „Kdy teda předložíte ten plán koncepcí, abychom se nedostali do nějaké blamáže? (...) Jak teda bude armáda plánovat ty akviziční projekty? Dovolíte si je naplánovat?“ ptala se během zasedání Černochová.

Související obsah

03:00

Většina ministerstev dostane víc peněz. Hůř je na tom zahraničí, obrana i Hrad

11. 2. 2026 Marek Bruna M. BRUNA

​„Pokud jde o koncepční otázky, tak příprava koncepce výstavby Armády České republiky probíhá v pravidelném cyklu. Padlo rozhodnutí, že se má předsunout do května letošního roku,“ řekl dále Zůna.

Skok navíc nejspíš zažije ministerstvo obrany mezi rokem 2026 a 2027. Na letošek se sice rozpočet snižuje, v roce 2027 má být ale meziročně o 60 miliard vyšší. 

Návrh rozpočtu MO 2026 (v mld. Kč) | Zdroj: TV Nova

​„Já budu čekat, jakým způsobem se upraví ta koncepce výstavby armády, a samozřejmě pak to budu moci dál komentovat. Ale pokud tam ty peníze budou, tak se ty jednotlivé projekty připraví,“ komentoval situaci poslanec hnutí ANO Pavel Růžička.

Související obsah

01:43

Spory kvůli obraně. Vláda zkrouhla rozpočet, opozice to kritizuje

7. 2. 2026 Monika Zvěřinová M. ZVĚŘINOVÁ

​Podle opozičních zástupců nebere současná vláda ohled na aktuální bezpečnostní situaci. „Není tam vůbec rozpracovaná část právě té protivzdušné obrany. Pokud ministr Zůna hovoří o tom, že se má Česko připravovat na nové typy výzev, boj s drony nebo protivzdušnou obranu, tak v tuto chvíli i on sám hovoří o tom, že armáda žádné nové projekty nechystá,“ uvedl poslanec a bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

„Poslanecké sněmovně navrhnu pozměňujícím návrhem vrácení těch 21 miliard do rozpočtu ministerstva obrany,“ řekla k situaci Černochová.

Česko by mělo, stejně jako ostatní členské země Severoatlantické aliance, do roku 2035 navýšit obranné výdaje až na 5 % HDP – konkrétně 3,5 % přímo do obrany a 1,5 % na další výdaje související s bezpečností. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to už dříve označila za nereálné.

Technologické zkušenosti i zázemí. Bezpečnostní analytik Tomáš Kolomazník popsal atraktivitu práce v armádě (2/2026):

​