Tomáše znásilňoval jeho učitel. Podobný zážitek má každý devátý muž

Aneta Czerweková

17. 3. 2026, 21:45

Fyzické násilí, psychický nátlak nebo sexualizované násilí. S tím má v Česku podle nejnovějších dat zkušenost každý devátý muž. Tři čtvrtiny z nich navíc prý násilí zažily už v dětství. Znepokojivé je, že většinou přichází od matky. Následky si tito muži nesou celý život a mnohdy se sami stanou násilníky.

Násilí často začíná plíživě. U Tomáše bylo na začátku přátelství s jeho oblíbeným učitelem. „Mě na základní škole sexuálně zneužíval třídní učitel, který byl zároveň i vedoucí dětského turistického oddílu. Probíhalo to, když jsme byli sami. V klubovně, na výletech, v bazénu se to dělo, tam došlo i k orálnímu styku, k masturbaci,“ popsal své zážitky Tomáš.

Zneužívání trvalo roky. Skončilo, až když se Tomáš na střední škole svěřil učitelce. Domácí nebo sexualizované násilí zažije podle nového průzkumu každý devátý muž. „Já osobně si myslím, že to číslo je daleko vyšší. Muži se příliš často nepřiznávají,“ domnívá se spoluzakladatelka iniciativy Pod Svícnem Michaela Studená.

Podle odborníků většinou nejde jen o jednu formu násilí, ale o kombinaci. K fyzickým útokům se často přidává psychický nátlak, nadávky, zastrašování nebo manipulace. Výjimkou není ani sexualizované násilí.

Související obsah

07:04

Vyšší tresty za znásilnění i řízení pod vlivem. Ministr Tejc chce zavést změny

27. 2. 2026 Zuzana Drábková Z. DRÁBKOVÁ

​Nejčastějším pachatelem jsou podle nejnovějšího průzkumu ti nejbližší obětem, například matka, otec, kamarád nebo učitel. „Mně to ovlivnilo na celý život. Ve vztazích i komunikaci mám obrovský problém s autoritami,“ dodal Tomáš.

A není sám. Čtyřicet procent mužů, kteří zažili domácí nebo sexualizované násilí, podle průzkumu čelí návalům agrese. „Může tam být nějaká výbušnost, problémy s regulací vzteku, můžou být podráždění, ale může se to projevovat třeba rizikovým chováním. Myslím tím třeba užívání návykových látek, užívání alkoholu nebo workoholismus,“ poznamenal psycholog Petr Šobra.

„Je tam určitá vyšší tendence se stát jak agresorem, tak se stát obětí nebo v případě asi nejlepším případem pro terapeuta,“ doplnila Studená. Podle odborníků je prolomení mlčení prvním krokem k pomoci.