Plán EU kvůli ropné krizi. Práce z domova, omezení soukromých cest i letů

Lucie Jiránková, Zdeněk Drgáč

Aktualizováno 19:51, 1. 4. 2026 1. 4. 2026, 09:45

Ropná krize vyvolaná válkou Spojených států a Izraele proti Íránu se stupňuje. Svět čelí také nedostatku plynu. Mimořádným opatřením se pravděpodobně nevyhnou ani evropské státy. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen už má o jejich podobě jasno. Výsledkem by mělo být snížení spotřeby zejména benzínu a nafty. V dopise Jørgensen vyzval všechny členské země sedmadvacítky, aby pravidla začaly dodržovat.

Evropská unie chce, aby členské státy snížily spotřebu ropných produktů a plynu. Kvůli válce na Blízkém východě a zablokovanému Hormuzskému průlivu totiž celý svět čelí nedostatku a prudkému zdražování benzínu i nafty. Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen už všechny země EU vyzval, aby dodržovaly mimořádná opatření, která před necelými dvěma týdny dala dohromady Mezinárodní agentura pro energii.

V úterý odpoledne o tom Jørgensen prostřednictvím videokonference jednal s příslušnými národními ministry. Upozornil na to portál Politico. Krizová pravidla se týkají především dopravy. Evropské státy mají podporovat práci z domova, snížit rychlostní limity na dálnicích o 10 kilometrů v hodině, nabádat k omezení soukromých cest ve prospěch hromadné dopravy a navýšit využívání hromadné dopravy a omezit cestování letadlem. Součástí opatření je ale i třeba přechod na vaření na elektřině namísto plynu.

Související obsah

30:07

Rakousko se chystá na nejhorší. Benzínky mohou být brzy bez pohonných hmot

30. 3. 2026 Kateřina Drgáčová K. DRGÁČOVÁ

Podle Jørgensena by státy měly také odložit údržbu ropných rafinerií, které by mohly snižovat produkci benzínu a nafty, a zvážit využívání biopaliv namísto těch fosilních. „Členské státy by se měly zdržet přijímání opatření, která by mohla zvýšit spotřebu paliva, omezit volný tok ropných produktů nebo odradit rafinerie v EU od výroby,“ uvedl.

Eurokomisař zároveň naznačil, že energetická krize může trvat i déle, když uvedl, že země EU by se měly „včas připravit na potenciálně dlouhodobé problémy“. „Neměli bychom si dělat iluze, že důsledky této krize pro energetické trhy budou krátkodobé. Protože nebudou,“ vzkázal Jørgensen v tiskové zprávě k úternímu zasedání.

V něm zároveň informoval, že od začátku konfliktu na Blízkém východě vzrostly ceny plynu v EU přibližně o 70 % a ceny ropy o 60 %. 

Zatím je dost času na to, aby plyn zlevnil, než doplníme zásobníky, říká Bartoň (3/2026):