Antibiotika přestávají fungovat. Vědci odhalili velmi znepokojivý důvod

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Kateřina Kotyzová

26. 4. 2026, 16:53

Antibiotická rezistence je považovaná za jednu z největších novodobých výzev ve zdravotnictví. Bakterie odolné vůči antibiotikům totiž znamenají ohrožení lidí i relativně banálními infekcemi. Tato problematika je spojovaná především s šířením vysoce odolných nemocničních patogenů a používáním antibiotik v zemědělství. Jedním z významných viníků ale podle nedávné studie mohou být i sucha vyvolaná klimatickými změnami.

Studie, která se zabývala souvislostí mezi antibiotickou rezistencí a zhoršujícím se suchem, byla publikovaná koncem března v časopise Nature Microbiology. Její autoři zjistili, že když půda vyschne, může to vést k urychlení procesů, které přispívají ke vzniku antibiotické rezistence. Neznamená to, že by sucha vytvářela superbakterie, ale mohou tento palčivý problém zhoršovat. 

Problematikou sucha a antibiotické rezistence se ve svém článku na platformě The Conversation zabývala i doktorka Manal Mohammedová, která je expertkou na lékařskou mikrobiologii na Westminsterské univerzitě ve Velké Británii. Tamní meteorologická služba Met Office podle ní předpovídá, že léta budou stále teplejší a sušší a období sucha budou trvat déle než dříve, pokud emise zůstanou na vysoké úrovni.

Už nyní jsme přitom svědky toho, že je některé infekce velmi náročné léčit, protože na ně standardní antibiotika nepůsobí. Jak je ale možné, že sucho tento problém zhoršuje?

Související obsah

01:48

Češi podceňují antibiotika. Část je bere bez receptu, jiní je schovávají na později

4. 9. 2025 Tomáš Vašek T. VAŠEK

​„V normální, vlhké půdě žijí bakterie v relativně stabilním prostředí. Když však půda vyschne, voda se vtlačí do malých, izolovaných kapes. Bakterie se shlukují, živiny se stávají vzácnými a konkurence se stává brutální. Za těchto podmínek bakterie produkují více antibiotik, aby se navzájem napadaly, a objevuje se více genů rezistence, které jim pomáhají přežít. Jde o závod ve zbrojení, který je živen suchem,“ vysvětluje Mohammedová. 

Odkazuje se ve svém článku na další studie, které zjistily, že části světa, které více trápí sucho, hlásí vyšší míru infekcí rezistentních proti antibiotikům. „Rezistence na antibiotika již nyní způsobuje milion infekcí ročně po celém světě. Většina snah o její řešení se zaměřuje na omezení zbytečného používání antibiotik v lékařství a zemědělství. Tento výzkum však naznačuje, že samotné životní prostředí a to, jak ho změna klimatu mění, hraje také roli, kterou si nemůžeme dovolit ignorovat,“ varuje Mohammedová. 

Postantibiotická éra

Světová zdravotnická organizace už před třemi lety upozornila, že se možná již nacházíme v postantibiotické éře, v níž se běžné infekce stanou opět nebezpečnými pro lidské životy. „Pokud bude rezistence na antibiotika nadále růst, mohly by být důsledky pro zdravotní péči závažné,“ varuje Steven W. Kerrigan, profesor precizní medicíny na irské univerzitě medicíny a zdravotních věd. 

Související obsah

02:20

Vědci objevili superúčinná antibiotika. Mohou zachránit desetitisíce lidí ročně

4. 1. 2024 Jiří Kordík J. KORDÍK

​Zdůraznil, že nejde jen o bakteriální onemocnění. Na antibioticích závisí i zákroky, jako jsou náhrady kyčelního kloubu nebo transplantace orgánů. Bez toho by se tyto operace stávaly příliš riskantními. „Zdravotní péče by se mohla začít podobat éře před antibiotiky, kdy infekce představovala jedno z největších nebezpečí každodenního života,“ konstatoval Kerrigan. 

Situace ale není beznadějná. Vědci totiž vyvíjejí nové způsoby boje s infekcemi. Kerrigan zmiňuje například výzkum bakteriofágů, což jsou viry, které infikují a zabíjejí bakterie. Dalším přístupem je léčba zaměřená na hostitele. To znamená, že se místo přímého útoku na bakterie posiluje obranyschopnost imunitního systému pacienta. 

Na problematiku nadužívání antibiotik se můžete podívat v reportáži z loňského roku: