Vědci přišli na to, proč je v Evropě stále větší horko. Důvodů je víc, než si mysleli

Žena si během vlny veder ovívá hlavu vějířem v lisabonské čtvrti Belém (27. 5. 2026) | Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Vašek

31. 5. 2026, 09:47

Evropa zažívá jednu vlnu veder za druhou a letošní jaro není výjimkou. Teploty lámou rekordy od Británie přes Německo a Francii až po Španělsko nebo Itálii. Vědci nyní lépe chápou, proč se starý kontinent otepluje výrazně rychleji než zbytek světa. Za extrémním horkem stojí kombinace několika faktorů, nejen samotné emise skleníkových plynů.

Západní Evropu v posledních dnech zasáhla mimořádně silná vlna veder. Meteorologové ji spojují s takzvanou tepelnou kopulí, tedy rozsáhlou oblastí vysokého tlaku vzduchu, která nad kontinentem zadržuje horký vzduch přicházející ze severní Afriky. Jak informoval německý veřejnoprávní rozhlas Deutsche Welle, podobné situace se podle evropské služby Copernicus v posledních desetiletích objevují stále častěji.

Klimatoložka Friederike Ottoová z Imperial College London upozornila, že současné teploty by ještě před několika lety působily výjimečně i uprostřed léta. „Teploty tohoto rozsahu bývaly mimořádné i v nejteplejší části roku. Toto rekordní horko nese jasné stopy klimatické změny,“ uvedla.

Související obsah

08:30

Léto nejspíš bude nejdrsnější v historii. El Niño nabírá na síle nečekaným tempem

29. 5. 2026 Tomáš Vašek T. VAŠEK

​Podle nejnovější Zprávy o stavu klimatu v Evropě se kontinent otepluje přibližně dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Od konce 19. století vzrostla průměrná teplota v Evropě o 2,5 stupně Celsia, zatímco celosvětově činí nárůst zhruba 1,4 stupně. Loni navíc zaznamenalo nadprůměrné teploty nejméně 95 procent evropského území.

Významnou roli hraje samotná poloha Evropy. Kontinent sousedí s Arktidou, která se otepluje ještě rychleji. Úbytek ledu a sněhu způsobuje, že tmavší povrchy pohlcují více sluneční energie místo toho, aby ji odrážely zpět do vesmíru. Stejný jev se stále častěji projevuje i v Alpách, kde sněhová pokrývka mizí dříve než v minulosti.

Čistší ovzduší má na vedrech také svůj podíl

Vědci zároveň upozorňují na změny v proudění vzduchu nad Evropou. Takzvaný tryskový proud, který běžně přináší od Atlantiku chladnější a vlhčí počasí, se kvůli oteplování stává méně stabilním. Výsledkem jsou dlouhotrvající blokující situace, během nichž se horký vzduch nad Evropou udržuje mnohem déle.

Související obsah

OSN přijalo rezoluci o ochraně klimatu. Česko ji jako jediný stát EU nepodpořilo

21. 5. 2026 Adam Češner A. ČEŠNER

​Překvapivým faktorem se podle odborníků stalo také čistší ovzduší. Přísnější ekologické normy od 80. let výrazně snížily množství částic z průmyslu a dopravy. Tyto drobné částice však dříve část slunečního záření odrážely. Jejich úbytek proto odstranil jeden z mechanismů, který částečně tlumil oteplování způsobené skleníkovými plyny.

„Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a dopady už nyní pociťujeme velmi výrazně,“ varoval Florian Pappenberger z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF). Podle nové prognózy Světové meteorologické organizace (WHO) a britské meteorologické služby Met Office navíc existuje vysoká pravděpodobnost, že svět do roku 2031 zažije další rekordně teplý rok.

Podívejte se, jaké počasí nás čeká v neděli 31. května: