Centrální banky ve velkém skupují zlato. Důvod nedává světu veselé vyhlídky

Ilustrační fotografie | Zdroj: Profimedia.cz

Tomáš Vašek

27. 6. 2026, 05:40

Centrální banky po celém světě dál masivně navyšují své zlaté rezervy. Podle nové analýzy roste zájem o drahý kov kvůli geopolitickému napětí, obavám ze sankcí i nejistotě kolem budoucnosti dolaru. Ekonomové upozorňují, že tento trend odráží rostoucí nervozitu ve světové ekonomice a příliš optimistické vyhlídky nenabízí.

Podle Světové rady pro zlato, mezinárodní oborové organizace sdružující největší těžaře zlata, dnes oficiální instituce vlastní přes 36 tisíc tun zlata a tempo nákupů dál roste. Jen za poslední čtyři roky banky nakupovaly v průměru kolem tisíce tun ročně, což představuje zhruba dvojnásobek oproti předchozí dekádě.

Nový průzkum organizace ukázal, že 89 procent správců rezerv očekává další růst globálních zlatých rezerv centrálních bank během příštích 12 měsíců. Ještě výraznější je ochota nakupovat na vlastní účet. Rekordních 45 procent dotázaných uvedlo, že plánuje během příštího roku zvýšit vlastní zlaté rezervy.

Související obsah

02:29

Ve Zlatých Horách leží poklad za miliardy. O těžbě rozhodnou příští měsíce

5. 6. 2026 Jiří Loučka J. LOUČKA

​Zlato navíc posiluje i na úkor tradičně dominantních amerických aktiv. Podle rady už zlato předstihlo americké státní dluhopisy jako nejvýznamnější rezervní aktivum. Současně 74 procent respondentů očekává, že podíl amerického dolaru v globálních rezervách bude za pět let nižší než dnes.

Hlavním důvodem není očekávání rychlého zisku, ale snaha o bezpečí. „Letošní průzkum vysílá jasný signál: poptávka centrálních bank po zlatě dál roste,“ uvedl šéf sekce centrálních bank Světové rady pro zlato Shaokai Fan. Dodal, že banky už zlato nevnímají jako historický relikt, ale jako aktivní strategickou součást rezerv v době geopolitické nejistoty.

Zlato jako univerzální pojistka

Podle ekonoma Lukea Hartigana začaly nákupy výrazně růst hlavně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Zlomovým momentem se staly sankce vůči Rusku, zejména odpojení od systému SWIFT a zmrazení zhruba 300 miliard dolarů (asi 6,4 bilionu korun) ruských rezerv. „Mnoho zemí si tehdy uvědomilo, že devizové rezervy držené v zahraničních měnách mohou být politicky zranitelné,“ uvedl Hartigan ve svém textu na platformě The Conversation.

Související obsah

01:40

Temná předpověď ekonomické krize: Ani ten nejlepší ze scénářů není dobrou zprávou

27. 4. 2026 Tomáš Vašek T. VAŠEK

​Právě proto roste zájem zejména v rozvíjejících se ekonomikách, jako jsou Čína, Indie, Turecko nebo Rusko. Zlato totiž na rozdíl od dolarových aktiv neleží v cizím finančním systému a hůře podléhá zahraničním sankcím. Pro řadu států tak funguje jako pojistka proti geopolitickým otřesům.

Trend potvrzuje i změna v ukládání rezerv. Stále více centrálních bank přesouvá část zlata zpět na domácí území nebo diverzifikuje zahraniční úložiště. Jinými slovy – světové finanční instituce se připravují na méně stabilní svět. A když centrální banky ve velkém utíkají ke zlatu, obvykle to znamená jediné – důvěra v dosavadní mezinárodní řád slábne.

Nastartujme Česko s Petrem Žabžou o utrácení a investování (12/6/2026):

​