S Íránem zahnal Trump sám sebe do kouta. Teď jen zkouší, co se chytne, říká Jirušek

TN Live

6. 8. 2026, 12:46

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se po několika týdnech napětí znovu dostávají do pohybu. Ve hře je možné obnovení jednání, otevření Hormuzského průlivu i další vývoj kolem íránského jaderného programu. Zároveň ale zůstává řada otazníků a obě strany dál vysílají rozdílné signály. Směřují Spojené státy a Írán skutečně k dohodě, nebo jsme stále jen ve fázi tvrdého vyjednávání? O tom hovořila ve vysílání TN Live moderátorka Barbora Šimková s politologem a odborníkem na geopolitiku Martinem Jiruškem.

Jednání mezi Spojenými státy a Íránem se sice mohou dostávat do pohybu, jak ale upozornil Jirušek, dokud není dohodnuto vše, není dohodnuto nic. Pokud tedy není finální shoda podepsaná na papíře, může se stát cokoliv.

„Viděli jsme v minulosti už několikrát, že byly náznaky, že bylo dokonce podepsáno memorandum, které vypadalo, že směřuje k dohodě, a nakonec se opět roztočila spirála vzájemných odplat a úderů. Posun je teď minimálně v tom, že vidíme nějaké možnosti, jak by mohl vypadat technicky provoz třeba v Hormuzském průlivu, ale myslím si, že jsme pořád ještě docela daleko od uzavření toho konfliktu jako takového,“ zhodnotil.

Americký prezident Donald Trump často střídá ostrá vyjádření vůči íránskému režimu s výzvami k jednání. To Jirušek označuje za součást vyjednávací taktiky Trumpovy administrativy.

„Ta zahnala sama sebe do kouta, protože ta intervence, budeme-li to tak nazývat, stála na fundamentálně špatném předpokladu. Předpokládala, že íránský režim padne a že budou stačit omezené vzdušné útoky. Ve chvíli, kdy začalo být jasné, že to se nestane, a to se bavíme někdy o polovině března, to znamená velice záhy po začátku intervence, tak ta administrativa je už jenom ve fázi jakési kritické komunikace a, řekněme, situačního řešení,“ shrnul.

Související obsah

00:23

USA a Írán by měly obnovit mírová jednání. Trump oznámil termín

3. 8. 2026 Lucie Jiránková L. JIRÁNKOVÁ

​„Nejenom Donald Trump, ale vlastně administrativa pod jeho vedením, střídá různé přístupy, kdy prostě zkouší, co se takzvaně lidově řečeno chytne. Bohužel, nevidím v tom nějakou promyšlenější taktiku. Ale nemyslím si, že ty nepředvídatelné skoky a změny v přístupu Donalda Trumpa by byly výrazem promyšlené strategie. Koneckonců vidíme to i v přístupu k Ukrajině, například co se týče interceptorů do systému Patriot,“ dodal.

Íránský z konfliktu i přes značné škody, co se týče ekonomiky i vojenských ztrát, vychází podle Jiruška jako velice pevný. Dokonce je dost sebevědomý na to, aby neustále opakoval a trval na tom, že otevření Hormuzského průlivu a provoz v něm se musí odehrávat částečně nebo úplně podle íránských not, poznamenal politolog.

A právě toto je indikátor posuzování úspěchu americké intervence. „Jestliže před začátkem intervence byl provoz v Hormuzském průlivu volný a v současné době je na stole návrh mezi Íránem a Ománem o kontrole toho provozu a jsou stále na stole možnosti vybírání mýta, ať se tomu tak bude říkat, nebo ne, tak to je zcela zásadní posun směrem k horšímu pro region, ale vlastně pro celosvětovou ekonomiku, a výrazné oslabení Spojených států v regionu,“ vysvětlil.

Další, co ukazuje na silnější postavení Íránu, je otázka pokračování jeho jaderného programu. Pokud totiž toto leží na stole jako jedno z témat k vyjednávání, tak to ukazuje určitý ústupek ze strany Spojených států. Ty původně předesílaly, že to je otázka, o které se vůbec jednat nemá. Trump dokonce prohlásil, že Írán nemá, nesmí a nebude mít žádný jaderný program, připomněl Jirušek.

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.