Finsko připravuje obyvatele na krizové situace. Pořádá velké cvičení

Monika Všetečková

3. 9. 2026, 23:15

Finsko pořádá největší cvičení civilní obrany v Evropě od konce druhé světové války. Účastní se ho přes dva tisíce lidí. Armáda na něm chce běžné obyvatele připravit na krizové situace. Reaguje tak na rostoucí bezpečnostní hrozby v regionu.

Finské město Kuopio se na dva dny řídí fiktivním scénářem – stalo se terčem kybernetických útoků. Kvůli nim nefunguje klíčová infrastruktura, vypadly dodávky elektřiny a vody a hrozí nálety raket. Přes dva tisíce lidí tak míří do obřího úkrytu, aby nacvičili, jak by postupovali i při skutečném útoku.

Bezpečné útočiště jim poskytuje civilní protiletecký kryt vytesaný do skály. Vstupní brána je přizpůsobená tak, aby odolala i jadernému útoku. Poté co ji branci zabouchnou, cvičně v ochranných oblecích a dýchacích maskách měří úroveň radiace. Dobrovolníci mezitím Finům vysvětlují, jak bude jejich život v bojových podmínkách vypadat. Děti například hned usedly do provizorních lavic.

„Děti by měly vědět, co dělat, protože se může stát, že se o sebe budou muset postarat samy. Dospělí jim nemohou vždycky pomoct,“ řekl žákyně Amanda.

Související obsah

12:05

Polský ministr: Víme, co Putin plánuje. Musíme urychlit přípravy na obranu

31. 8. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

​Jako ložnice slouží sportovní hala. Někteří spí na rozkládacích postelích, jiní se učí, jak v noci hlídkovat. „Do armády nastupuje spousta lidí, ale takové věci se tam neučí, takže si to musíme osvojit tady,“ uvedl finský branec Leevi Kankainen.

Podle tamní armády Finové cítí zvláštní zodpovědnost za bezpečí celé společnosti. Nechtějí se v obraně spoléhat jen na armádu. „Je naší povinností sloužit této zemi a chránit ji, tak jako to dělali lidé před námi,“ svěřil se finský branec Jyry Pietikainen.

„Máme tak trochu idylickou představu, že nikdo nezaútočí na civilní obyvatelstvo. Ale realita je jiná. Rusko útočí na civilní infrastrukturu i civilisty,“ popsal Kimmo Kohvakka, generální ředitel finských záchranných služeb.

Finská hranice s Ruskem je dlouhá přes 1 300 kilometrů, i proto se Finové rok po začátku ruské agrese vůči Ukrajině připojili k NATO. Od té doby čelili řadě incidentů – od rušení signálu GPS přes narušování vzdušného prostoru až po útoky na energetickou infrastrukturu.