EU stojí na prahu hybridní války. Připravuje se už i na ztráty na životech

Ursula von der Leyenová | Zdroj: Profimedia

Jakub Loukota

7. 10. 2026, 18:22

Evropské státy berou vážně hrozbu hybridních útoků. Připravují se i na možnost, že při případném dalším útoku dojde ke ztrátám na životech. Obavy Evropy podtrhl úterní incident, při kterém drony napadly a zničily dvě civilní lodě ve vodách Bulharska.

Evropská unie posiluje svoji roli v obraně kontinentu. Nutí ji k tomu stále rostoucí hrozba hybridních útoků. Odpověď podle portálu Politico připravuje zejména na případ, kdy při útoku zemřou lidé.

Unie ale není jednotná v otázce, jak velkou roli by měla hrát ve společné obraně. Část států má také obavy, zdali nejsou snahy o koordinaci bezpečnosti v rámci Unie zbytečné, protože tuto zodpovědnost už mají v rámci NATO. Tato jednání se přitom týkají výhradně útoků se ztrátami na životech, zatímco obrana před kyberútoky, sabotážemi nebo zásahy do voleb je dlouholetým tématem EU.

Za největší hrozbu a nejpravděpodobnější zdroj hybridních útoků považují členské státy dlouhodobě Rusko. Právě incident způsobený Moskvou nejnovější diskuzi na půdě Unie vyvolal. Jedná se o pokus Ruska zničit letadla naložená vojenským materiálem na letišti v Lipsku. Útok, který se stal na začátku letošního srpna, naštěstí selhal.

Související obsah

02:03

Evropští politici chtějí změnit podmínky pro migranty. Návrh podporuje pět zemí

5. 10. 2026 Markéta Schulzová M. SCHULZOVÁ

​Strach vyvolala i úterní tragédie u pobřeží Bulharska. Tam drony zaútočily na dvě civilní lodě, z nichž se jedna potopila. 

Hybridní útoky navíc pravděpodobně budou nabírat na intenzitě. „Je zjevné, že Rusko používá čím dál víc smrtící nástroje k tomu, aby otestovalo naši připravenost a ochotu sáhnout k odvetným prostředkům. Dříve či později dojde ke ztrátám na životech,“ řekla pro Politico ředitelka Evropského centra pro boj s hybridními hrozbami Teija Tiilikainenová.

V případě smrtícího hybridního útoku hledá Evropa co nejsnazší způsob, jak koordinovat odpověď. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla takzvaný nouzový bezpečnostní protokol, který má členským státům pomoci s komunikací v případě útoku. Von der Leyenová je také podporovatelkou společné Evropské bezpečnostní rady.

Útoky jako byl incident v Lipsku nebo zničení lodí v Černém moři jsou relativně novou eskalací hybridních útoků. Ty na sebe braly dříve podobu sabotáží, kyberútoků a žhářských útoků. Obětí se stalo i Česko, například v roce 2014, kdy Rusko naplánovalo výbuch muničního skladu ve Vrběticích, při kterém zemřeli dva lidé.

Předsedkyně EK: V Lipsku použili výbušninu vojenské kvality (9/2026):