Vyrabované obchody, hořící auta a útoky na veřejné budovy. Francie má za sebou víkend plný násilí a chaosu. Protesty statisíců lidí ochromily celou zemi. V řadě měst vypukly pouliční nepokoje. Premiér vyzval některá města, aby zavedla zákaz vycházení. Prezident Macron odsoudil násilí s tím, že je nutné jasně oddělit radikální výtržníky. Francouzská vláda přiznala, že bezpečnostní složky v zemi selhaly, a o nepokojích mluví jako o povstání. Další vlna protestů se ale blíží. V sobotu by se do ulic měly znovu vydat davy nespokojených Francouzů. Premiér nevyloučil vyhlášení výjimečného stavu. Na řadě míst platí noční zákaz vycházení.
Přes dva a půl tisíce zatčených, nejméně 2 000 vyrabovaných podniků, ztráty v řádech miliard korun, více než 1 000 zraněných policistů. A také první oběť. To je výsledek víkendových protestů, které se ulicemi velkých měst prohnaly jako hurikán.
Někde byly pokojné, jinde se ale neobešly bez násilných střetů s policií a zapalování všeho, co protestujícím stálo cestě. Smutným symbolem se stala hořící historická radnice v Limoges. V noci na pondělí násilnosti pokračovaly v Paříži, Marseille, Lyonu a Nantes. Hasiči tam dál krotí plameny. „V našem salonu vysklili okno a vloupali se do něj. Ukradli hromadu věcí a rozbili, co se dalo,“ říká nešťastná vedoucí kadeřnictví Camille.
Do ulic vyšli studenti nespokojení se stavem školství i lidé, kteří si stěžují na zvyšující se životní náklady. Ti v pondělí například blokují vstup do největšího muzea světa Louvru. „Často jsem někam nejel autem, protože si prostě nemůžu dovolit palivo,“ stěžuje si jeden z protestujících. „Veřejné služby jsou v těžké situaci. To platí pro školy, nemocnice i soudní systém,“ řekl další. K nim se ale přidali také výtržníci.
„Podal jsem rezignaci, protože jsem zodpovědný za všechno, co se děje. Byl jsem vysoce postaveným státním úředníkem,“ oznámil francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez. Macron jeho rezignaci odmítl.
Kvůli selhání bezpečnostních složek v pondělí premiér Sébastien Lecornu svolal krizové zasedání. Prezident se ho nezúčastnil, i přes domácí krizi vyrazil na Blízký východ. „Požádal jsem prefekty, aby na dnešní večer zavedli řadu částečných zákazů vycházení. Jde o ochranu lidí, ale také majetku,“ upozornil předseda vlády. Kde všude ho vyslyší, není jasné, zákaz už ale platí třeba v Lille. Marseille pak omezila veřejná shromažďování.
Pařížské úřady vyhlásily kvůli násilnostem noční zákaz vycházení v okolí Les Halles a Place de la Republique. Policie zároveň oznámila zákaz protestů v některých oblastech od 20:00 do 6:00, informoval deník Le Monde. Zákaz vycházení platí od 20:00 do 6:00 i ve městě Lille. Premiér země vyzval i další města, aby podobný zákaz zavedla.
Zákaz vycházení bude podle od pondělní 21. hodiny do úterní 6. hodiny ranní platit France 24 i v Lyonu. Od pondělní 22. hodiny do neděle bude noční zákaz vycházení platit i ve městě Nice. Starosta města Eric Ciotti uvedl, že se bude vztahovat pouze na nezletilé.
Mezitím už děsivé záběry z víkendu obletěly celý svět. Zahraniční média mluví o nejhorších násilnostech ve Francii za poslední roky. Francouzi jsou ale svým „odhodláním stavět se na barikády“ známí.
„Tyto události jsou součástí řady závažných selhání policejních složek. Bezpečnostní fiasko finále Ligy mistrů 2022. Nepokoje v červnu 2023. Násilí, které doprovázelo oslavy Paris Saint-Germain v červnu,“ domnívá se předseda strany Národní sdružení Jordan Bardella.
A zdá se, že masivní protesty jen tak neskončí. Hnutí žlutých vest, které vedlo demonstrace proti Macronovi už během jeho prvního období ve funkci, svolává další akci na sobotu. Podle prezidenta se snaží vyvolat chaos před jarními volbami.
Demonstrace a následné nepokoje ve Francii spustily řetězovou reakci a do ulic vyrazili lidé i v sousední Itálii. Zprvu poklidná demonstrace proti rostoucím životním nákladům a přibývajícím válečným konfliktům ve světě se před milánským dómem zvrtla v násilné nepokoje.
Italská média události z uplynulého víkendu označila za partyzánskou válku. Skupiny maskovaných výtržníků házely kameny, rabovaly obchody a zapalovaly koše i auta. Těžkooděnci proti nim zasahovali se štíty a vodními děly. „Jsou to výtržníci, kteří zneužívají demonstrace k šíření chaosu, napadají bezpečnostní složky a berou celá města jako rukojmí. Demonstrovat je právo. Zapalovat naše města nikoliv,“ nechala se slyšet na síti X premiérka Giorgia Meloniová.
Za víkend bezpečnostní složky zadržely přes 200 lidí, z toho přes 80 % byly děti. Kromě Milána vypukly nepokoje i v Turíně, Boloni nebo Bergamu.
Násilné střety demonstrantů s policisty zablokovaly také centrum albánského hlavního města Tirany. Studenti a mladí pracující požadují rezignaci albánského premiéra kvůli údajné korupci ve vládě, nespokojeni jsou ale i s nedostatkem pracovních míst a nízkou úrovní vzdělávání.
O něco klidnější pak byly demonstrace v Portugalsku a Španělsku, kde do ulic vyšly desítky tisíc lidí všech věkových kategorií kvůli neúnosným cenám bydlení. Na hlavních náměstích v portugalské i španělské metropoli vyrostly dokonce stany a protestující tam přespávali i několik nocí.
„To, co se děje v Evropě, lze nazvat takovou evropskou vlnou sociální nespokojenosti. Ta se přelévá do hluboké frustrace ve společnosti a ještě podmiňuje to, že lidé jsou díky sociálním sítím a dalším moderním možnostem schopni se velice rychle korigovat a scházet. Ovšem je důležité zmínit, že ne všichni protestující jsou násilníky a často do těchto velkých demonstrací pronikne menší skupina jednotlivých násilníků,“ poznamenal výkonný ředitel institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz