Hlas voliče s omezenou svéprávností rozhodl volby. Změnu chce vláda i opozice

Ivan Berka, Aneta Czerweková

20. 10. 2026, 20:44

Letos mohli historicky poprvé volit lidé s omezenou svéprávností. Umožnila to změna volebního zákona. Ale i pro část opatrovníků je to sporná novinka. Pochybují, zda jejich blízcí rozumějí smyslu voleb a dokážou se samostatně rozhodnout. Během komunálních voleb vám TV Nova vyprávěla příběh Matěje z Jindřichovic pod Smrkem. Po volbách se ukázalo, že i jediný hlas člověka s omezenou svéprávností může v malé obci ovlivnit jejich výsledek.

Příběh nesvéprávného prvovoliče z Jindřichovic pod Smrkem viděly jen na sociálních sítích dva miliony lidí. „Matěj má IQ kolem čtyřiceti a jedná se o Downův syndrom – střední až těžká mentální retardace,“ popsal otec a opatrovník Matěje Jaroslav Hojdar.

Pro třicetiletého Matěje zbaveného svéprávnosti to byly jeho první volby v životě. Vyplňování kandidátky bral spíš jako hru. Nejprve kreslil kolečka, pak se učil křížky a napočítat devět zastupitelů. Správně vyplnit lístek se mu podařilo až napošesté. Do výběru kandidátů mu rodiče nemluvili, jména vybíral nahodile.

„U tohoto způsobu vždycky akorát záleží na tom, aby nedocházelo k ovlivňování, aby skutečně vůle toho člověka byla taková, jakou ji chce on, a to, že mu někdo asistuje, není zásadní problém,“ uvedl tajemník Magistrátu města Jablonce nad Nisou Marek Řeháček. „Svého syna miluju a myslím si, že to takhle být nemá, protože soud nějakým stylem rozhodl,“ myslí si Matějův otec.

Související obsah

03:19

Novinka, kterou všichni kritizují. Poprvé mohli volit nesvéprávní

10. 10. 2026 Ivan Berka I. BERKA

​Okresní soud v Liberci už v roce 2023 rozhodl tímto rozsudkem o tom, že Matěj mimo jiné nesmí volit a také nesmí být volen. Jenže poslanci schválili v roce 2023 změnu a letos začala platit. „Matěje máme moc rádi. Samozřejmě bojujeme za práva pro hendikepované, ale rozhodně bych v životě nebojovala za jeho volební právo. Nám to přijde velmi absurdní,“ sdělila nevlastní matka Matěje Zuzana Hojdarová.

Matějův hlas skutečně ovlivnil volební výsledek. Křížkem totiž označil i Lucii Rezlerovou z osmého místa, která nakonec předstihla lídryni kandidátky o jediný hlas. „Nedostala jsem se do zastupitelstva o jeden hlas. Dostala se tam kandidátka, která byla na osmém místě. A asi rozhodl hlas Matýska,“ uvedla lídryně kandidátky Za lepší Jindřichovice Adéla Burešová. Situace ji ale nemrzí. „Je to pro mě úspěch, že aspoň jeden člověk se dostal do zastupitelstva od nás,“ dodala.

Adéla Burešová bere výsledek sportovně. Sama má dvanáctiletého syna s mentálním postižením. Ani ona si ale neumí představit, že by za šest let šel k volbám. „Matěje přezkoumání soudem zase čeká v roce 2028. Já bych si přál, aby to bylo prostě stejně, jako to bylo doteď. Aby prostě nesměl volit,“ prohlásil Matějův otec.

Politolog upozorňuje na možné riziko ovlivňování voličů zejména v malých obcích. Na lidi s postižením, kteří žijí ve větších zařízeních, se podle něj mohou zaměřit snahy ovlivnit volební výsledek.

Související obsah

00:21

Na Žďársku rozhodl jediný hlas. Kandidát na senátora bude žádat zneplatnění voleb

19. 10. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

​„Tam, kde jich je vysoká koncentrace, 30, 50, 100, a podobný ústav je situován v registru obce, která má do 800 obyvatel, tam skutečně mohou změnit poměry a zvolit jednu preferovanou stranu. Ta hrozba může být teoreticky správná a namístě,“ uvedl po komunálních volbách politolog Lukáš Valeš.

Změnu chtějí politici napříč stranami

Změnit normu, která byla zavedena do praxe teprve letos, chce jak koalice, tak opozice. Ta by upravila legislativu tak, aby byla více adresná. Česko posiluje práva lidí s omezenou svéprávností, k čemuž se zavázalo i v mezinárodních dohodách.

„My můžeme ten zákon vrátit zpátky. Já už jsem si vyžádal od ministerstva vnitra podklady. Ten jeden případ mi přišel opravdu absurdní,“ řekl místopředseda ANO Radek Vondráček.

„Není možné nechávat opatrovníky, aby vyplňovali volební lístky za ty svěřené osoby. Jsem přesvědčen, že osoby s omezenou svéprávností by neměly mít volební právo. V naprosté většině případů vůbec nechápou celý ten volební akt,“ prohlásil ministr Boris Šťastný (AUTO).

Související obsah

11:51

ANO propadlo v senátních volbách. Nezískalo ani jedno křeslo

17. 10. 2026 Kryštof Duda K. DUDA

​„Po reportáži, která byla zveřejněna ve vaší televizi, tak samozřejmě se ozvalo mnoho lidí, že to může ovlivnit volby. Ty implementace evropského práva, mnohdy nad tím zůstává rozum stát,“ uvedl pro TV Nova poslanec Radek Koten (SPD).

Návrhy politiků spočívají v úpravě zákona tak, aby odborníci posuzovali případ každého člověka s omezenou svéprávností zvlášť. Další možností je lépe ohlídat, aby nikdo takové voliče neovlivňoval a nerozhodoval za ně. Podle opozice jsou sice v systému mezery, s nimiž je potřeba něco dělat, ale právo volit takovým lidem vzít nechtějí.

„Obecně považujeme směr, kdy lidé s postižením nejsou zbavováni plošně svých práv, ale jejich případy jsou posuzovány individuálně, za správný,“ pronesla poslankyně Barbora Pipášová (Piráti).

„Volební právo je jedním ze základních lidských práv. Podobně to vyložil i nález Ústavního soudu. Pokud se praxí ukáže, že je třeba nějaká forma úpravy, jsem tomu otevřen, nicméně neměli bychom se opět dostat do rozporu s výše zmíněnou úmluvou,“ reagoval předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Otázkou zůstává, jestli tito lidé volí svobodně, nebo pod vlivem někoho jiného. „To musí zodpovědět řekněme psycholog nebo lékař. Každopádně platí, že hlas kteréhokoli občana má stejnou váhu,“ řekl advokát z advokátní kanceláře Petráš Rezek Martin Juřík. Další volby v Česku jsou na začátku roku 2028. Volit budeme prezidenta.