Internetem se šíří spekulace o údajné smrti severokorejského vůdce Kim Čong-una. Podobné zprávy se ale v minulosti objevily už několikrát. Co o současné situaci skutečně víme, proč je tak obtížné získat ze Severní Koreje ověřené informace a kdo by mohl zemi vést, pokud by Kim Čong-un skutečně odešel z čela státu? A jaké důsledky by to mohlo mít pro celý region? O tom mluvila ve vysílání TN Live moderátorka Rebecca Diatilová s koreanistou Jaromírem Chladou.
Zdroj spekulací o Kimově smrti vidí Chlada v on-line prostoru. „Ta zpráva, když ji dohledáme až ke zdroji, tak vznikla na sociálních sítích bez žádného základu v realitě. Je to čistě vyfabulovaná informace, která se začala šířit lavinovitě. Převzaly ji některé bulvární zpravodajské deníky a začala kolovat po světě,“ řekl.
Současně s informací o Kimově smrti se ale také objevily záběry z jeho návštěvy na veřejnosti. „Nemůžeme to ale označit jako reakci režimu. Spíš to vypadá, že to byla náhoda, která se sešla s tou původní informací o jeho smrti,“ poznamenal Chlada.
Koreanista upozornil, že Kimův režim nepouští ven příliš mnoho informací. „Neexistují tam v podstatě světoví zpravodajci a tak dále. Informací zevnitř toho státu je minimum a vzniká určité informační vakuum, které přitahuje jakoukoliv bombastickou zprávu,“ okomentoval.
Jaké případné scénáře převzetí moci jsou na stole v případě Kimova úmrtí? „Musíme si představit dvě různé situace. Jedna je, že Kim Čong-un pravděpodobně připravuje svoji dceru na pokračování dynastického vedení Severní Koreje. Problém jeho dcery je, že je stále příliš mladá. Je jí přibližně 13 let. A samozřejmě Kim Čong-un má zkušenost z vlastního převzetí vlády. Velmi dobře ví, že je potřeba mít nějakou proceduru, nějaké zabezpečení přenosu vlády, ať už by to byl rodinný příslušník, nebo někdo jiný,“ popsal Chlada.
A druhá situace by nastala v případě, že by severokorejský vůdce náhle zemřel. „A potom praktickou největší zkušenost z vedení státu má jeho sestra Kim Jo-čong, která je jeho pravou rukou a je napojená i na vládnoucí elitu, na armádní elitu, umí prostě fungovat v každodenním vedení toho režimu. A s nejvyšší pravděpodobností by byla zaangažovaná do toho i ona,“ uvedl.
Aby člověk převzal moc v Severní Koreji, je potřeba mít vybudovanou určitou mocenskou strukturu lidí, kteří jsou loajální, kteří budou poslouchat nebo budou chránit nástupce v případě zahájení celého procesu, vysvětlil Chlada.
„A to si myslím, že jeho sestra nemá, protože není nejspíš určena k převzetí moci. A ona tím, že je sestrou vůdce, tak asi je malá pravděpodobnost, že by chystala nějakou akci proti němu. Nejspíš asi není úplně připravená převzít tu moc, ale má největší zkušenost, věk a kontakty, takže by v tom převzetí moci, ať už by to bylo kolektivní převzetí moci nebo dočasné kolektivní s tím, že bude moc předána rodinnému příslušníkovi, tak by v tom byla určitě zaangažovaná,“ objasnil.
Moc se v rodině Kimů předávala už dvakrát a to jasně ukázalo, jak říká Chlada, že stabilita režimu smrtí vůdce bezprostředně ohrožena není. „Ten režim má poměrně velkou setrvačnost. S největší pravděpodobností už jsou připravené procesy, co by se dělo v tu chvíli. Samozřejmě se může objevit někdo, kdo by využil té situace a zabojoval by o moc, ať už by to byl někdo z vedení armády, nebo z vedení Korejské strany práce. A pak ta situace by se mohla zkomplikovat. Nicméně i tento mezielitní boj by pravděpodobně nevyústil v náhlý pád režimu. To je málo pravděpodobné,“ zmínil.
Dodal, že v současnosti Severní Korea funguje poměrně dobře po ekonomické stránce, stát navíc zpřísnil kontrolu obyvatelstva i politický režim. „Takže v současné chvíli Severní Korea funguje a nemá nějaké extrémně těžké podmínky v porovnání s minulostí,“ zhodnotil.
Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz