Knížky s Harry Potterem od anglické spisovatelky J. K. Rowling nepřinesly její autorce jen velké bohatství, ale i vděk mnoha rodičů. Jejich děti se totiž díky tomuto malému kouzelnickému učni a fenoménu, který rozpoutal, začaly více zajímat o knížky. A pokud byly o čarování, bylo to ještě lepší!
Když v roce 1997 vyšel první díl knížky o kouzelnických učních, vyvolal naprosté zemětřesení ve světě literatury. Odborníci celou první polovinu devadesátých let řešili, jakou cestou přinutit nejmladší čtenáře, aby se od televizí a počítačů odstěhovali s knížkou pod lampičku. Obrázkové publikace už byly přežitek a na obzoru nebyl žádný nový hrdina jako Vinnetou, kterému by podlehla celá generace.
Pak se ale objevil Harry Potter a okamžitě se vyšplhal do čela žebříčku knižní prodejnosti. Ani české děti nereagovaly na první překlad jinak. Knihu předcházela nejlepší pověst a kdo by nechtěl sledovat přerod „obyčejného kluka" do extraligového kouzelníka. „Je to krásná pohádka nejen pro děti. Svět kouzel, magie a tajemna člověka vždy podvědomě přitahuje. Ať si to jsme ochotni přiznat, nebo ne. Je to v nás zkrátka zakódované. A v případě Harryho Pottera je tento tajuplný svět spojený ještě s úžasně napsaným a čtivým textem," myslí si o knížce přední český iluzionista Pavel Kožíšek.
Z malých čtenářů se rázem stali hrdinové a začali se oblečením i hračkami stylizovat do dětských kouzelníků. „Popularita potterovského fenoménu se projevila i u nás v divadle," říká Pavel Kožíšek. „Například v představení Hra kouzel a magie si na jevišti hrajeme s našimi nejmenšími diváky na kouzelnické učně. Děti tak nejen představení sledují jako diváci, ale společně s námi se některá jednoduchá kouzla také učí." Pavla Kožíška přitáhla knížka
Jak to tak vypadá, kouzelníků teď bude díky Harrymu Potterovi čím dál tím víc.
Jak se ale dostala k magii dnešní generace kouzelníků?
„Ke kouzlení jsem přičichl jako malý kluk, kdy jsem si naprostou náhodou vypůjčil knížku, podle které jsem se naučil pár jednoduchých kouzel. Jedno malé, zpočátku naprosto bezvýznamné setkání s knížkou, které potom ovlivnilo celý můj další život," vzpomíná Pavel Kožíšek. Ale i on měl svůj vzor. Nebyl to ovšem hrdina žádného dětského románu, nýbrž skutečný velikán. „Mým velkým vzorem byl nejslavnější kouzelník všech dob Harry Houdini, který se například proslavil svými úniky z různých druhů pout a řada jeho kouzel se s úspěchem předvádí dodnes. U nás v divadle máme po tomto legendárním kouzelníkovi dokonce pojmenovaný salónek s fotkami a plakáty z jeho nebezpečných vystoupení."
Kouzlení je dřina
Je jen otázkou, jestli současné generaci vydrží podobný elán celý život. Každý fenomén jednou skončí a zvlášť děti přestanou některé věci rychle bavit. Pavel Kožíšek je ale optimističtější a v budoucnost českého kouzelnictví věří. „Každý rok na jaře se svými spolupracovníky pořádám mezinárodní festival moderní magie, Velkou cenu Divadla kouzel. Mimo standardních dospěláckých oborů zde svoje síly poměřují také malí kouzelníci. A jsou to velice zajímavá vystoupení," podotýká. V Česku kromě toho existuje i mnoho klubů magie. Fungují jako zájmové kroužky v domech dětí a mládeže. Na koštěti se zde sice létat nenaučíte, ale své umění rozhodně rozšíříte. Ani tehdy, když dítě poctivě navštěvuje podobné kurzy, není ovšem o jeho kouzelnické budoucnosti rozhodnuto. Tomuto umění se totiž nestačí věnovat jen dvě odpoledne v týdnu. Magií se musí žít. „Na poctivém tréninku záleží v první řadě. To je základ profese. Talent a štěstí je samozřejmě další důležitou sudičkou," potvrzuje Pavel Kožíšek. Tak jako všude jinde je i tady příprava nejdůležitější. Kouzelnictví je totiž hlavně o rychlém pohybu a zručnosti. Kdo si tohle nenacvičí, dobrým kouzelníkem nebude nikdy.
Česká magie má úroveň!
A jaká je vůbec úroveň kouzelníků v Česku? „Česká moderní magie má ve světě dobrý zvuk. Několika našim kouzelníkům se podařilo úspěšně prorazit i v zahraniční konkurenci," říká Pavel Kožíšek. Zkuste se ale zamyslet nad jmény domácích kouzelníků. Znáte nějakého kromě Pavla Kožíška? Asi ne. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že v české „kouzelnické extralize" není žádná konkurence. Ale ve skutečnosti je to jinak. „Máme tady několik mladých šikovných kluků a jsem rád, že ti z nejlepších hostují i u mě v divadle. Konkurence je vždy dobrá. Je to hnací motor, aby člověk neusnul na vavřínech. Co se týče rivality, je to podobné jako v jiných oborech. Podpásovky jsou různé. A většinou je zákonitě dělají ti méně úspěšní. Mně se například stalo, že jeden opravdu málo zručný kouzelník v uměleckých agenturách tvrdil, že je ode mě z divadla a že ho doporučuji. To mě samozřejmě profesionálně poškozovalo. Naštěstí si nechal domluvit a snad už to nedělá," dodává.
Věřte, nevěřte...
Magie, nebo chcete-li kouzelnictví, je pro publikum zajímavé pořád. Největší roli v něm hraje to, že všechny triky obestírá velké tajemství, o kterém se dozví jen několik málo lidí. Většina diváků tak jen nevěřícně kroutí hlavou - jak to ten kouzelník dělá? Vrcholem jsou nebezpečné triky, které předvádí David Copperfield, kdy se třeba nechá vyhodit z letadla v ocelové kleci s pouty na rukou. Tyhle výkony pak nám, „běžným smrtelníkům", připadají snad až za hranicí lidských možností. Podobně vysvětluje zájem o tento druh umění i Pavel Kožíšek. „Moderní magie je dynamický obor šoubyznysu, který oslovuje současného diváka a momentálně zažívá ve světě obrovskou renesanci. Psychologové to vysvětlují tím, že člověk je přesycen různými technickými vymoženostmi. Na počítači, v kině nebo v televizi může vidět v podstatě jakoukoliv trikovou situaci. Proto se divák vrací do divadel kouzel na živá představení, kde sleduje vše na vlastní oči a může vše bezprostředně prožívat," uvažuje kouzelník a dodává, že jeho triumfem je v poslední době čtení myšlenek divákům v publiku, nebezpečné prostoupení obřím ventilátorem nebo vystřelení člověka z děla. „Diváky v sále také naučím kouzlit a na vlastní nebezpečí možná i zmizí," usmívá se tajemně.
Kdo je Pavel Kožíšek
- Narodil se 17. září 1970 v Hořicích v Podkrkonoší.
- Už ve svých šestnácti letech začal veřejně vystupovat. V roce 1987 poprvé soutěžil. Na základě tohoto klání byl o rok později přijat do Českého magického svazu, který reprezentoval na několika festivalech - např. v Polsku, Maďarsku, Itálii, Rakousku, Německu nebo Belgii.
- Na mezinárodním festivalu v Brně získal ve svých sedmnácti letech 1. místo a cenu Grand Prix.
- Po maturitě byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Během studií profesionálně vystupoval po Evropě a dokonce i v Japonsku.
- V roce 1994 se stal mistrem republiky a v roce 1995 vyhrál na světovém festivalu v japonské Shizuoce cenu za zábavnost. O rok později se zde stal také mistrem světa.
- V současnosti má na svém kontě přes stovku televizních vystoupení doma i v zahraničí -
zahrál si i v seriálu Černí baroni.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
