V současnosti je nejznámější českou plavkyní. Letos v srpnu vytvořila v rámci svého pokusu o obousměrnou přeplavbu kanálu La Manche na cestě z Anglie do Francie nový ženský světový rekord! Jak ale sama přiznává, sport pro ni není v životě to hlavní. Vyzpovídali jsme ji krátce před jejím odletem do amerického Portlandu, kde se bude připravovat na další sezonu. Na tu, ve které bude bojovat o limit pro účast na olympiádě v Pekingu. Co dělá, když zrovna není ve vodě? A kde si nejlépe odpočine?
Jak jste se k plavání dostala?
Plavání se věnuji od svých šesti let. Přivedl mě k němu táta. A já jsem natolik konzervativní, že jsem u něj prostě zůstala. Je zvláštní, že jsem schopná pětadvacet let hodiny denně plavat a pořád přitom tenhle sport milovat. Voda je mi asi opravdu souzená.
Bála jste se jí někdy?
Víte, že ani nevím?! Neřekla bych přímo, že jsem se jí bála. Ale měla jsem respekt před nekončícím oceánem.
Co vás na plavání tolik přitahuje?
Svoboda a samota. Možnost stát se aspoň na chvíli součásti moře a mlčky proplouvat mezi rybami a delfíny.
Když jste přeplavala kanál La Manche, byl to milník ve vaší kariéře?
Můj milník byl až světový rekord, který mi dal právě kanál La Manche. Ale ještě jsme spolu neskončili (smích)!
Už jste si tedy vytyčila další metu?
Ano, na La Manche se určitě vrátím...
Můžete prozradit trochu víc?
Chápu, že se ptáte, ale úmyslně jsem vám neřekla nic konkrétního. Plány sice mám, ale jde o projekty, které zatím nejsou dokončené. Ale pokud bude všechno probíhat tak, jak máme v plánu, bude to určitě milé překvapení. Dva projekty plánujeme tady v Česku a dva v zahraničí.
Jak jste se na pokoření kanálu La Manche ve světovém rekordu připravovala?
Stejně jako vždy. Já už mám tolik zkušeností a naplaváno tolik tisíců kilometrů, že už nepotřebuji nic speciálního.
Přišel na trase nějaký problém, že byste třeba uvažovala, že svoji rekordní „plavbu" ukončíte?
Bylo mi hrozně zle od žaludku. Mořská nemoc, zvracela jsem asi 12 hodin. To byl hlavní problém. Nebojovala jsem ani s vyčerpáním, ani s únavou. Výkon jsem měla pořád stejně vyrovnaný. Od začátku až do úplného konce.
V kanálu La Manche je poměrně studená voda. Jak jste se tomu bránila?
Nijak. Prostě mi byla zima (smích).
Změnilo se pro vás něco bezprostředně po tom, co jste vystoupila na břeh?
Bylo toho poměrně hodně. Určitě se změnil můj pohled na sport a na mé cíle.
Stíháte kromě plavání i něco jiného?
Zvládám spoustu věcí. Číst knížky, podnikat, psát knihu, věnovat se charitě... Provozuji i jiné sporty - chystám se třeba na lyže. Za pár dní také odlétám do USA. V Portlandu zahájím další sezonu. Mám tam naplánovaný i krátký výlet s přáteli do Mexika. Takže to, doufám, bude na pohodu (smích).
Těšíte se už na Vánoce?
Ani ne. Nebudu je ani slavit. Nepotřebuji si dávat dárky na pokyn. Navíc nejsem na materiální svátky. Podle mě jsou Vánoce otročina.
Se 126 centimetry prý máte nejdelší nohy na světě. Využíváte této přednosti nějak?
A s těmi centimetry máte pravdu. Jestli toho využívám? Ano! Nadávám v letadle, že nemám místo na nohy (smích).
Několikrát jste si i vyzkoušela povolání modelky. Kde je vám líp? Ve vodě, nebo před fotografy?
Voda, voda, voda a zase jen voda!
Dozvěděl jsem se, že milujete Brazílii. Co vás na ní tak přitahuje? Dokázala byste tam třeba i žít?
Brazílie je krásná země. Panuje v ní uvolněnost, slunce, moře, příroda... Je tam opravdu nádherně!
Napadá mě, dokázala byste si vůbec představit svět bez vody? Kde jinde byste se realizovala?
Já se ale přece vůbec nerealizuji ve vodě!
Ne? Mám tomu tedy rozumět, že plavání pro vás není nejdůležitější? Co je tedy smyslem vašeho života?
Plavání je můj koníček na profesionální úrovni, který ovšem provozuji za amatérských podmínek. Jako jediná z českých reprezentantů totiž nejsem „dotovaná".
Jak vypadá váš obyčejný den?
Nemám žádné obyčejné dny. Každý den je pro mě výjimečný, protože je pokaždé něčím jiný.
Jak se dokážete nejlépe odreagovat?
V přírodě a samotou.
Litujete ve svém životě něčeho?
Ano. Vložené důvěry a energie v lidi, kteří mě následně zklamali.
A co je pro vás nejdůležitější?
Svoboda a opodstatněná pravda.
Krátký dotazník pro Yvettu Hlaváčovou
Můj nejoblíbenější film - Matrix.
Moje nejoblíbenější pití - Levitovaná voda.
Moje nejlepší dovolená - Všechny byly úžasné. Ale věřím, že nejlepší bude vždycky ta příští.
Moje nejlepší vlastnost - Upřímnost.
Co na sobě chci změnit - Chtěla bych aspoň jednou bojovat sama za sebe.
Co jsem četla naposledy - Na stopě Šalamounovu klíči.
Kdo je Yvetta Hlaváčová
- Narodila se 26. května 1975 v Blansku.
- Je reprezentantkou České republiky v dálkovém plavání a držitelkou řady titulů a rekordů (např. pětinásobná mistryně Jižní Ameriky, mistryně Velké Británie, mistryně Chorvatska, překonala 60 českých rekordů, na svém kontě má také 63 titulů mistryně ČR v bazénovém plavání a 16 titulů mistryně ČR v dálkovém plavání ).
- Exceluje v disciplínách volný způsob, delfín a polohový závod.
- V rámci pokusu o obousměrnou přeplavbu kanálu La Manche vytvořila 5. srpna 2006 na cestě z Anglie do Francie nový ženský světový rekord, a to časem 7 hodin, 25 minut a 15 sekund.
- Je také zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako majitelka nejdelších nohou na světě, notáři jí naměřili délku 126 centimetrů.
- Má dvě zásadní životní motta: „Pokud jsi dost silný a chytrý, to nejcennější, co můžeš od života dostat k dosažení úspěchu, je neúspěch a překážky" a „Úspěšný člověk je ten, který se ponaučil z neúspěchu".
O kariéře plavkyně Yvetty Hlaváčové se toho můžete dozvídat víc ve Sportovních novinách, které se vysílají každý den v cca 19.55 na Nově!
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
