K Vánocům a zimě bezesporu patří i medové perníčky nebo dobrý čaj s medem. Víte ale, jak s medem nakládat? Případně jestli je lepší med světlý, nebo tmavý? Nahlédněte společně s námi pod pokličku medového tajemství!
„Pilný jak včelka" zní lidové rčení. Málokdo si ale umí představit, že pro jeden litr medu musí včely navštívit více jak milion květů. Vědci spočítali až sto tisíc příletů a odletů z jednoho úlu během jediného dne! Včela však nedá na plané řeči, a tak jí musí květiny nabídnout sladkou odměnu za namáhavou práci při opylování květů. Kromě pylu, který sbírá pro výživu budoucí generace včel v domovském úlu, hledá při návštěvě květu i nektaria - místa, kde rostlina roní kapky sladké šťávy. Tento nektar je základem výživy celého včelstva a po důkladném zpracování v úle se z něj stává med.
Medovice, základ medu
Kromě nektaru sbírají včely i další sladkou šťávu - medovici. V podstatě se také jedná o cukerný roztok, který vytvořila rostlina. Na povrch se ale nedostane jinak než pomocí jiných druhů hmyzu - tzv. producentů medovice. Nejčastěji se jedná o mšice, červce nebo mery. Ti žijí v blízkém vztahu často jen s jedním či dvěma druhy keřů či stromů. Potravu získávají nabodnutím cévních svazků rostliny uložených pod kůrou mladých větviček. Sají šťávu bohatou na cukry a chudou na bílkoviny. Protože ale samičky červce nebo mšice potřebují pro výchovu potomstva především bílkoviny, nadbytečné cukry vystřikují v podobě kapének z těla ven. Nejedná se tedy o výkaly, ale o přefiltrovanou rostlinnou šťávu. Tuto medovici ještě před zaschnutím však sbírají nejen včely, ale například také mravenci.
Hlavní složka medu? Cukry!
Včelí med si stále zachovává svá tajemství... I přes pokročilou techniku se vědcům nedaří popsat vše, co med obsahuje. Narozdíl od řepného cukru je med tvořen lépe stravitelnými cukry jednoduchými (ovocný a hroznový). Ty tvoří až 95 procent medu. Doplňují je bílkoviny, minerální látky, vitaminy, organické kyseliny, aromatické látky, ale třeba také antioxidanty, které přispívají k ochraně lidského těla. Mnohé látky jsou původem z rostlin, některé přidávají do medu samotné včely při jeho zahušťování.
Který med je lepší?
Květové medy jsou často světlejší a bohatší na obsah pylu a až na výjimky dříve tuhnou ve sklenici. Z našich medů to je běžně med řepkový, slunečnicový, lipový či med z ovocných stromů. Častěji ale včelaři nabízejí med květový smíšený, původem z více druhů, jak jej včely nanosily a uložily do úlu. Medovicové medy mívají tmavší barvu a tvoří do jisté míry středoevropskou raritu. Snůška z medovice není pravidelná, a tak velmi záleží na průběhu počasí v daném roce. Medovicový med je bohatší o složitější cukry a obsahuje více minerálních látek. Například ale med lipový, výrazný svým aroma a chutí, tvoří včely jak sběrem nektaru květů, tak i medovice. Jedná se proto o med smíšený. Nedá se tedy říci, zda je lepší med tmavý, nebo světlý. Je jen na vás, kterému dáte přednost a který vám více chutná.
Co dělat, když med ztuhne
Krystalizace je přirozený proces medu. Některé medy tuhnou několik málo dní po vytočení (např. řepkový nebo maliníkový), jiné si udržují tekutý charakter měsíce až rok (např. akátový nebo svazenkový). Ztuhne-li vám med ve sklenici, pozvolna ohřejte sklenici v hrnci s teplou vodou, přičemž nepřehřejte med nad teplotu 60 °C. Vyšší teploty totiž znehodnocují cenné látky obsažené v medu a z něho by se tak stalo obyčejné sladidlo. Sklenici v hrnci podložte, aby nepraskla. Ještě jednodušší ale je postavit sklenici s medem na radiátor ústředního topení, jehož teplotu můžete odzkoušet přiložením dlaně. Udržíte-li na topení ruku, nepřehřeje se ani med. V žádném případě ale nezkoušejte rozehřívat med v mikrovlnné troubě. Krystalizaci medu se dá zabránit jeho pastováním, což je jednoduchá úprava medu řízeným mícháním, jehož výsledkem je med s jemnými krystalky. Pastovaný med se snadno roztírá nožem a ze lžíce nekape. Pastují se především světlé květové medy - například med řepkový. Med s touto úpravou získává světlejší, někdy až skoro bílou barvu. Narozdíl od tekutých medů se však pastovaný med uchovává v chladnu a při dobrém skladování má takřka neomezenou dobu trvanlivosti.
Tipy na nákup medu
- Zkontrolujte sklenici a víčko. Sklenice by měla být čistá a víčko nové. Med totiž vstřebává pachy z okolí, a tak například med ze staré sklenice od okurek může být cítit okurkami!
- Obraťte sklenici vzhůru nohama. Vzduchová bublina by měla stoupat jen pozvolna. Řídké medy totiž mají vyšší obsah vody a mohou začít kvasit.
- Nálepka by kromě druhu medu (květový, medovicový nebo smíšený) měla obsahovat i kontakt na výrobce, popř. včelaře.
- Nakupujte přímo u včelařů. Vyhnete-li se obchodníkům, nakoupíte tak levněji, a navíc podpoříte i včelky, které létají opylovat třeba i vaši zahradu.
- Zárukou kvality medu je ochranná známka „Český med".
Recept na medovou pochoutku
1 citron nebo grapefruit
5 lžic medu (může být i zkrystalizovaný)
Citron oloupeme a nakrájíme na kostičky. Dáme do sklenice s pěti lžícemi medu a promícháme. Ponecháme uležet přes noc. Med se promísí s citronovou šťávou a my získáme sladkou pochoutku plnou vitaminů. Jíme lžičkou, nebo po rozmixování a přidání vody pijeme jako výbornou limonádu.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
