O čem vyprávějí peněženky

Právě předvánoční týden je dobou, kdy z celého roku zřejmě nejčastěji lidé sahají po peněženkách. Profesora ekonomie v německém Münsteru Alfreda Geberta inspirovala k tomu, aby podle toho, jak kdo uchovává svou hotovost, klasifikoval jeho osobnost.

"Peněženky jsou vlastně jasnou vizitkou každé osobnosti," tvrdí vědec, který si byl dobře vědom spíš zábavnější stránky svého bádání, přestože je nestaví na vodě, ale vycházel při něm z hodnocení vyplněných dotazníků a skupinových rozhovorů se slušnou řádkou respondentů, jež vedl pro firmu Visa Europe. Podle různých druhů a typů takříkajíc pouzder na peníze, které jsou i častým vítaným dárkem pod stromeček, a jejich stavu opotřebení při delším používání rozdělil jejich nositele do šesti kategorií.

Luxus znamená radost
Majitelé těch nejluxusnějších patří mezi otevřené lidi, kteří jsou plni radosti ze života. Dokážou lehce komunikovat, mají organizační talent a tíhnou ke konzervatismu. Jejich peněženky mají nenápadné a jednoduché tvary, ovšem v provedení z drahé kůže. Ve svých útrobách ukrývají kromě množství nejcennějších kreditních karet také kapesné přinejmenším ve výši 300 euro, řidičské oprávnění a fotografie.

Takzvaný chaotický váček na peníze svědčí o tom, že jeho vlastník tíhne ke zmatku i v dalších oblastech života. Gebertův názor se přitom opírá o neuspořádanou změť fotografií milovaných osob i zvířat, kombinovanou s vlastní pasovou fotografií, platebními a kreditními kartami, členskými průkazy, lístky se seznamy, peněžními stvrzenkami a účty, nákupními bony a předplatními a projetými jízdenkami či vstupenkami. Materiál, z něhož je vyroben, většinou nedokáže čelit nahromaděnému obsahu a praská ve švech. Nezřídka patří člověku, který je spontánní, občas zapomnětlivý a baví ho vydávat peníze, aby udělal radost sobě nebo okolí.

Extravagance versus prostota
Třetí skupina se podle německého vysokoškolského profesora rekrutuje z lidí, kteří dbají hlavně na výběr správné značky. Většinou jde o proměnlivé a extravagantní osobnosti, jež se vyžívají ve sledování nejnovějších módních trendů, mají po ruce spoustu drobných, ale platebními kartami se nezatěžují. Peněženky se u nich příliš dlouho neohřejí, s příchodem nového typu na trh je okamžitě mění za nejčerstvější model.

Zcela nenápadně na okolí pak působí jejich protipól, majitelé peněžních taštiček bez jakýchkoli ozdob. Libují si v umělé kůži, nejčastěji hnědé, černé nebo šedé. Povahou patří k perfekcionistům, kteří tíhnou ke statistikám a tabulkám. V jejich peněženkách nechybějí lístky se seznamem úkolů, které musejí vyřídit. K nejoblíbenější četbě těchto puntičkářů patří spořitelní knížka, v níž sledují, jak konto utěšeně narůstá. Výdaje jim zato jdou výrazně proti srsti.

Pátou kategorii tvoří lidé, kteří si potrpí na poměrně drahé klasické kožené peněženky. Podle autora studie jsou ctižádostiví, nicméně zdrženliví. Často sebou nosí průkaz dárce orgánů a pokud šetří, tak na běžných věcech, jako je jídlo nebo automobil. Do šesté pak profesor Gebert řadí vlastníky maxipeněženek, které spíš připomínají kabelku. Sice se může zdát, že jejich obsah jednou přeteče, ale brání tomu skutečnost, že je pečlivě organizován. Těmto tvarům dávají přednost jedinci, kteří chtějí být dobře připraveni na všechny možné eventuality.

"Ani tato kategorizace však nepostihuje všechny typy majitelů nejrozmanitějších schránek na peníze," připomíná její tvůrce. "U některých se mohou třeba kombinovat hned dva, jiní jsou v podstatě nezařaditelní."