Spousta lidé ohrnuje nad detektivkami nos. Navzdory tomu patří k nejoblíbenějšímu literárnímu žánru. Vědci dokonce zjistili, že způsob, jak k nim čtenáři přistupují a vnímají je, podává jistou výpověď o jejich osobnosti. Přesněji řečeno o míře sebevědomí.
Tým z hannoverské Vysoké hudební a divadelní školy vedený Caterinou Keplingerovou předložil 84 studentům tři verze jednoho napínavého příběhu. V první se vyskytovali dva lidé, kteří byli naprosto stejně podezřelí z vraždy. V druhé se ukázalo, že hlavní podezřelý je skutečným pachatelem zločinu. A ve třetí vyšlo najevo, že nejpodezřelejší osoba nemá s činem nic společného a jeho provedení má na svědomí jedinec, do něhož by to nikdo neřekl.
Předtím než se dobrovolníci pustili do četby, badatelé pečlivě prozkoumali stupeň jejich sebevědomí. Jak pak uvedli v odborném časopise Media Psychology, žádné překvapení se nekonalo. Posluchači, kteří si příliš nevěřili, si libovali v přímočarých dějích, v nichž byl hlavní podezřelý také viníkem. Jejich kolegové s vysokým stupněm sebevědomí naopak dávali přednost překvapivému a nečekanému rozuzlení.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
