Vrchní čepuje "nadmíráky", půllitry mají totiž jiný punc

Litoměřická policie řeší kuriózní pivní spor. Výčepnímu Petru Pracnovi se totiž zdálo, že rysky na sklenicích jsou špatně umístěné a on tak měsíčně přichází o několik tisíc korun. Měření ukázalo, že rysky jsou sice výš, ale přesto v normě. S tím se ale výčepní nespokojil a podal žalobu.

Špatné sklo přijel zkontrolovat sám výrobce

Zkouška potvrdila, že v půllitrech je až o 14 mililitrů piva víc, než ukazuje ryska. To je prý ale ještě v normě. Pan Pracna si ovšem spočítal, že tak měsíčně přijde až o 4000 korun. Neuklidnil ho ani pivovar, který tvrdí, že do sudů dává piva víc. Výčepní prý nic o tom, že by v sudech mělo být piva víc, nikdy neslyšel. Pokud mu nedají za pravdu naše soudy, je odhodlán napadnout podle něj příliš tolerantní české normy ve Štrasburku.

Průzkum: Češi zůstávají u jedné pivní značky

Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR přišlo s následujícím průzkumem týkajícím se piva a české společnosti. Co se týče druhů piva, nic se v posledních letech u českého národa nezměnilo. Češi rádi dlouhodobě pijí stejné kategorie piv. 45 procent pivařů dávalo i minulý rok přednost světlé výčepní desítce. Na druhém místě oblíbenosti je u Čechů světlá dvanáctka. Třetí místo zaujímá světlá jedenáctka s podporou 11 procent českých obyvatel. Chuti černého piva si navyklo pouhých devět procent obyvatel. Spotřeba nealkoholického piva stále roste. Mezi nejoblíbenější typy pohostinských zařízení patří hospody a restaurace. 44 procent návštěvníků restaurací si k pití objedná právě pivo.

Pivo jako součást české kultury
Pivo je vnímáno i jako součást české kultury. Jeho významem pro českou kulturu a tradici se zabýval další výzkum Sociologického ústavu AV ČR. 90 procent respondentů považuje pivo za český národní nápoj. Tento počet lidí si také myslí, že pivo patří mezi věci, kterými se Česká republika může pyšnit v zahraničí. Tyto výsledky přinesl výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Naopak 63 procent obyvatel je přesvědčeno, že se u nás pivu přikládá až moc velký význam. 67 procent obyvatel poukazuje na pití velkého množství piva u nás, které se stává až typicky špatnou vlastností českých obyvatel.

Pivo ovlivňuje cestovní ruch

Česká republika má ve vaření piva dlouholetou tradici. Výroba piva nás po celém světě proslavila. Pivo tak ve sférách cestovního ruchu působí i jako velké lákadlo pro cizince, kteří by eventuelně chtěli navštívit naší republiku. Díky pivu jsou pozitivní odpovědi nakloněni více. Pivo prostě přitahuje příslušníky téměř všech národů.

Něco z historie piva

Pivo do české kotliny přivezli Slované. Odtud také pramení původ tohoto slova. Pivo je tedy staré slovanské slovo. Patronem sladovníků a pivovarníků je svatý Václav. Václav byl tímto způsobem pivu přidělen už Karlem IV. v roce 1357. V cechovním odznaku sladovníků královského města Prahy je ústředním motivem právě svatý Václav se zbrojí.

Jak má vypadat správně načepované pivo

Správně načepované pivo má vypadat následovně. Jeho pěna by měla být hustá a smetanově bílá. Prostor určený pro pěnu ve sklenici by měl odpovídat třem centimetrům. Velmi důležitá je také teplota piva. Nejen pro jeho konzumaci, tedy chuť, ale i pro onu pěnivost. Správně vychlazené pivo by mělo mít 6 - 8 stupňů Celsia.

Kuriozity v pivním světě

Pivo se odpradávna používalo i při péči o krásu. Například takové Egypťanky si dělaly obklady z pivní pěny. V pivním světě existují různé kuriózní druhy zábavy. Vyhlašují se tu nejrůznější soutěže a klání. Jedním takovým je například hod pivním sudem.

Pijeme jako duhy: