Co je to orkán Kyrill?

Co v praxi představuje označení orkán Kyrill, mohli mnozí naši občané v posledních dnech vidět na vlastní oči. Větrná pohroma, která postihla naše území i celou Evropu, dostala právě tento název.

Orkán je nejvyšším stupněm Beaufortovy stupnice větru. Tato stupnice hodnotí různé druhy větru na základě jeho projevů a způsobených škod. Rovněž se zabývá i směrem větru neboli tím, odkud vítr vane. Dále i jeho průměrnou rychlostí. Rychlost větru se měří ve výšce 10 metrů nad zemí.

A proč vítr vlastně na tomto světě existuje? K čemu je dobrý? Vítr je výsledkem snahy o vyrovnání tlakových rozdílů v atmosféře. V některých oblastech větry vanou naprosto pravidelně. A to protože tu existuje stabilní rozložení tlakových útvarů. Takovým příkladem jsou oblasti okolo rovníku. Opačná situace je například právě na území naší republiky. Pro takovéto mírné zeměpisné šířky je typická velká proměnlivost síly a směru větru. U nás tedy převládají větry západního směru pronikající od Atlantského oceánu.

A nyní přistupme blíže k vysvětlení pojmu orkán Kyrill. Jeho vznik je přičítán důsledku tlakové výše nad jihem Evropy a tlakové níže nad Skandinávií. Rozdíl tlaku mezi těmito oblastmi byl velmi vysoký. V důsledku toho tedy vznikl velmi silný vítr, který směřoval od západu přes celou západní a střední Evropu. K nejsilnějšímu nárazu větru došlo na Sněžce. Tam náraz větru dosáhl až 60 m/s. Touto hodnotou překonal dosavadní maximum, které bylo naměřeno na Lysé hoře v květnu roku 2002. Tehdy se jednalo o číslo 53 m/s. I hodnota 40 m/s, která byla zaznamenána na jiných územích naší republiky, je extrémní. Následky těchto nárazů větru jsou pak katastrofální. Projevují se zejména na budovách a v lesích. Podobně ničivé následky si vyžádala i vichřice v říjnu 1870. Tehdy značně utrpěly například smrkové lesy na Šumavě.