Spor o přechody pro chodce v obcích

Nebezpečná místa zatím z českých silnic nezmizí, může za to vyhláška. Kde vzít peníze na přechod pro chodce, to je otázka, kterou řeší stovky starostů po celé republice. Týká se to hlavně těch, jejichž obcí prochází silnice první třídy širší než 7 metrů.

Na takové komunikaci totiž musí být přechod se středovým ostrůvkem. A přesto, že silnice patří státu, ostrůvky si musí zaplatit obce.

Obec Časy na Pardubicku. Za hodinu tudy projede až 400 aut a na nepřehledném úseku se skoro nedá přejít. Není tady totiž žádný přechod. Důvod? silnice je totiž širší než 7 metrů.

V takovém případě uprostřed musí být záchytný ostrůvek, který by podle zákona musela postavit obec. "To je proti sobě, silnice která není naše... abychom my na ní dělali přechody," říká starosta obce.

Náměstek hejtmana kraje k tomu dodává: "Pokud se na silnici první třídy buduje, a pak to stát nesmí zaplatit, tak to považuju za špatnou normu." Ministerstvo dopravy ale trvá na svém a tvrdí, že zákon je v pořádku.

Obce se ale povinnosti stavět ostrůvky brání. Stojí je to totiž statisíce. "Zbudování přechodu by nás stálo asi 200 tisíc korun. Bohužel tyto peníze v rozpočtu nemáme," říká starosta.

Podle ministerstva mohou obce mohou požádat fond dopravní infrastruktury o dotaci. Ten má ale na celý rok necelou stovku milionů korun. Neuspokojí tak ani polovinu všech žádostí.

Také ve Zlínském kraji je podobná situace. Obce si stěžují na tento stav pravidelně. Podle starostů by pomohlo, kdyby stát uznal ostrůvky jako součást přechodů. Pak by je platil sám.

"Pokud obce mají názor,že by měl být zákon změněn, nechť se na nás obrátí," radí ministerstvo dopravy. Ještě letos se chystá novela silničního zákona. Bude-li se změna týkat i ostrůvků, ale jisté vůbec není. Obcí, které s nebezpečnými přechody bojují, jsou přitom v každém kraji desítky.