Monstrózní výpravnou show oslnili legendární Genesis publikum u pražské Sazka Areny. Po patnácti letech od posledního společného turné kapela vzala přes dvacet tisíc fanoušků na tříhodinový výlet do vlastní hudební historie. Genesis přesvědčili o tom, že jejich návrat na pódia patří k největším hudebním událostem posledních let.
Po osmé hodině večerní vystoupili na pódium Phil Collins, Tony Banks a Mike Rutherford společně s koncertními spoluhráči Chestrem Thompsonem a Darylem Stuermerem. Čistý a mohutný zvuk přítomné okamžitě ohromil. Collins usedl za bicí a kapela spustila instrumentální verzi klasické skladby Behind The Lines.
Genesis představili populární písně jako No Son of Mine, I Can´t Dance, Invisible Touch nebo Land of Confusion. Když se Collins zeptal lidí, kolik je mezi nimi starých fanoušků, bylo jasné, že se chystá uvést také kompozičně složitější skladby ze sedmdesátých let.
Blok těchto klasických písní uvedla dramatická skladba In The Cage, při které Collins vystoupil na jednu z pódiových ramp a skvělým zpěvem uchvacoval přítomné natolik, že někteří až zapomněli dávat svůj úžas z dokonalého rockového představení hlasitě najevo.
Do obvyklých her s obecenstvem, které starý šaman na všech koncertech rozehrává, se návštěvníci pražského koncertu zapojili zejména při tradičním představování dominového efektu před skladbou Domino-In The Glow of The Night.
"Toto je velmi speciální večer," řekl Collins dvacetitícovému davu jako úvod pro mystickou píseň Home By The Sea a tak jako již po léta naváděl publikum k tradičnímu kvílení a vyvolávání duchů, což však obecenstvo zřejmě nepochopilo.
Koncert byl grandiozním představením hudební profesionality a fantazie. Většina lidí na Collinse vzhlížela jako na boha a jeden návštěvník měl při několika písních dokonce slzy v očích. Vždyť na příjezd těchto hudebních géniů v tradiční sestavě čekal možná desítky let.
Čekání se však vyplatilo, Genesis hráli jako zamlada a možná ještě lépe. Koncert ukázal, jak daleko se až dá zajít spojením fantastické hudby, světelných efektů a vizuálního ztvárnění skladeb, které nebylo samoúčelné, ale naopak mělo vždy smysl a přímou spojitost s jednotlivými písněmi.
Do playlistu Genesis zařadili i riskantní tah v podobě pěvecky náročné písně Ripples, kterou asi ne všichni návštěvníci znali. Collins v ní hlasově exceloval také díky tomu, že tónina byla přetransponována do nižších poloh.
Kapela se rozloučila překvapivě písní The Carpet Crawlers, která definitivně podtrhla, že Genesis předvedli vše ze svého starého umění, ale zároveň dokázali, že nejsou jen vyhynulými dinosaury dávných věků.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
