Státní zaměstnanci chtějí přidat pět procent

Zdroj: TV Nova

Začíná boj o platy státních zaměstnanců. Ti chtějí v příštím roce přidat pět procent. Vláda o tom ale nechce ani slyšet. Přidat je ochotna pouhých jeden a půl procenta. Ministr financí odborářům dokonce vzkázal, že vyšší růst mezd je možný pouze tehdy, když bude řada lidí propuštěna. Odboráři se bouří.

Učitelé, hasiči, policisté nebo úředníci. Jinými slovy státní zaměstnanci, kteří jsou nespokojeni se svými výplatami. Mají o 1100 Kč nižší průměrnou mzdu než lidé v soukromé sféře.

Pro půl miliónu státních zaměstnanců žádají platový růst o pět procent. Podle expertů by to přišlo na osm miliard korun.

Kalousek ochoten přidat jen jedno a půl procenta

Stát by si měl umět tu část zaměstnanců, kterou potřebuje, zaplatit, říká předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová. Vládě z toho ale běhá mráz po zádech.

Podle ministra financí si státní pokladna takový platový nárůst nemůže dovolit. Je ochoten přilepšit státním zaměstnancům jen o jedno a půl procenta. Pokud chtějí víc, má tento recept: buď bude pracovat více lidí za méně peněz nebo méně lidí za více peněz. Mělo by být v zájmu těch tažných, aby ti chovní odešli, řekl Kalousek.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach na to reagoval s tím, že to jsou hloupé řeči.

Propouštět se bude, ale nebude to tak velké, aby to pokrylo zvýšení platů ostatních, uvedla Vondrová.

Pětiprocentní nárůst platů odmítá i předseda vlády Mirek Topolánek a říká: předseda vlády, který nedýchá se svým ministrem financí, by byl špatný předseda vlády.

Letošní boj o platy může být ještě zajímavý. Odboráři hrozí protesty, pokud jim vláda nevyhoví. Nevylučují ani stávku. Kabinet zase říká: Pokud státní rozpočet nebude úsporný, balíme.

Kalousek říká, že pokud bude vláda předkládat rozpočet s deficitem přes tři procenta, tak už nebude chtít být ministrem financí.

Sněmovní výbor reformu zamítl

Vv takovém případě vláda skončí, varuje Topolánek. Vše hodně závisí i na tom, zda se vládě podaří v srpnu protlačit sněmovnou reformu veřejných financí. Návrh reformy však ve čtvrtek utrpěl první malou porážku ve sněmovním výboru pro sociální politiku. Výbor vládní návrh reformy financí odmítl.

Definitivně o reformě rozhodne až dolní komora jako celek koncem letních prázdnin. Pro kabinet tak stanovisko výboru zásadní problém nepředstavuje. Zamítnutí dnes prosadily ČSSD a KSČM. Ve chvíli hlasování měla opozice nad koalicí ve výboru těsnou početní převahu.

Rozhodující hlasování sněmovny se očekává ve druhé polovině srpna. Opozice reformu odmítá, takže vláda musí opět spoléhat na křehkou koaliční většinu a dva bývalé sociální demokraty Michala Pohanku a Miloše Melčáka.

I v řadách koaličních poslanců má však reforma kritiky. Občanští demokraté chtějí nyní daně snížit víc, než původní vládní balík předpokládá.

Lidovcům zase vadí mimo jiné to, že u lékaře mají platit i děti. V KDU-ČSL je nejhlasitějším kritikem reformy Ludvík Hovorka, který se účastnil i dnešního jednání sociálního výboru.

Hlasování se zdržel, nebyl tedy ani pro zamítnutí, ale ani proti němu. Věří, že v koalici se podaří najít kompromis, který mu umožní ve finále reformu podpořit.

Poslanci dnes o vládních plánech debatovali několik hodin, zopakovali své argumenty. Podle kabinetu čeká veřejné finance bez reformy rozvrat, podle opozice vláda zbytečně straší, její recept pomůže jen těm nejbohatším a veřejným financím prý slibovanou stabilizaci stejně nepřinese.

Reformou se už po dnešku zabývaly všechny tři klíčové výbory - zdravotní v úterý nepřijal žádné usnesení, rozpočtový ve středu debatu přerušil a sociální dnes doporučil reformu zamítnout.

Pro osud reformy a celého kabinetu bude ale asi nejdůležitější to, zda se koalici podaří sladit požadavky vnitrokoaličních kritiků tak, aby nakonec vládní tábor reformu jednotně podpořil. Pokud to nedokáže, nemusí pak vládě k prosazení reformy stačit ani případná podpora Melčáka s Pohankou.
V úterý vzešel z klubu ODS návrh, aby se daně snížily víc, než předpokládá vláda. Je otázka, jak se k tomu postaví menší koaliční strany, lidovci a zelení.

Daňová skupina uvnitř ODS chce mimo jiné přiblížit zdanění fyzických osob co nejvíce 19 procentům. Dosavadní vládní návrh počítá u zaměstnanců s patnáctiprocentní sazbou, ovšem ze superhrubé mzdy, tedy mzdy navýšené o odvody zaměstnavatele na pojistné. Skutečné zdanění by v takovém případě činilo kolem 23 procent.

Zatímco vládní návrh chce firmám snížit daně na 19 procent od roku 2010, poslanci ODS navrhují tuto sazbu již od příštího roku. Hovorka přitom při dnešním jednání poznamenal, že už současný vládní návrh podle jeho názoru snižuje daně příliš.